Základní definice diety bez lepku

Bezlepková dieta se dnes mnohdy prezentuje jako dieta pro zdraví, která je dobrá i pro normální zdravé lidi - časopisy a internet míchají dohromady fakta i nesmysly, nepodložené názory i zcestné mýty. Zde si  srozumitelně objasníme, o co v problematice lepku jde, pro koho je bezlepková strava určena a proč.


      Téměř třetina všech amerických i evropských spotřebitelů se snaží vyhýbat lepku. Stejně tak i v ČR, kde je přibližně 130 000 diagnostikovaných pacientů s intolerancí lepku - se statisíce dalších lidí  lepku vyhýbá, i když z hlediska zdraví nemusí.

     Mezi laickou veřejností se má za to, že lepek je viníkem téměř všeho, od srdečních onemocnění, svalových bolestí, vyčerpání, bolestí hlavy, autismu, cukrovky, artritidy, nejrůznějších dráždění a vyrážek a pod.... Většina toho je ale buď výmysl, nebo součást složitějších problémů a celkově stravovacích návyků, stresů a pod ... Každopádně "lepek" je aktuálně velice módní "nepřítel" lidí a jak už trvrdil Hippokrates : "Existují v podstatě dvě věci - věda a názor. To první plodí poznání, to druhé neznalost".

        Faktem je, že bezlepková dieta pro mnoho lidí skutečně funguje a že lidé, trpící celiakalií, ji skutečně potřebují - je pro ně zcela nezbytná. Pro řadu ostatních ale nefunguje, nebo funguje jen krátkodobě a je dobré toto pochopit a poznat důvody.

     Vše okolo lepku je záležitostí především našeho trávení a naší potravy. Vše začíná v ústech, kterými přijímáme jídlo - to postupuje dále na pouť naším ztávicím ústrojím (traktem). Pro mnohé lidi je trávení mučivý zážitek, který vytváří plyn, obnáší nadýmání a bolesti břicha. U dalších mohou různé potraviny a další snědené pochutiny a doplňky vytvářet v těle záněty a mnohé další potíže po celém těle.

     Už jen tyto potíže a neznalost jejich příčin je velmi stresující a pokud si k tomu přidáme i diety, o kterých si jen přečteme na sociálních sítích a nevíme, zda jsou právě pro nás vhodné, nebo ne, můžeme si výrazně zhoršit jak svůj zdravotní stav, tak i stresovou zátěž.

      Na trhu, který se vždy podbízí poptávce, ať je jakákoli, se v současnosti objevuje rostoucí množství bezlepkových "glutten free" výrobků. Některé skryté složky těchto výrobků jsou ale pro tělo ještě horší, než lepek sám, je proto třeba zachovat chladnou hlavu a zdravý selský rozum.

      Lepek se dnes jako magické zaklínadlo objevuje v mnoha článcích, knihách a receptech, ale po lékařské stránce je jen jedním z kousků mozaiky vašeho zdraví a stav, kdy by za všechny vaše potíže mohl jen a pouze lepek, je daleko vzácnější, než si lidé myslí.

" ......  Moje pacientka přišla s hromadou materiálu, získaného z internetu, seznamem vyšetření, kterými chtěla potvrdit diagnózu, kterou si sama stanovila a seznamem případných léků, které by jí pomohly. Zeptal jsem se jí, proč se vůbec obtěžovala chodit k lékaři ...."


     Někteří lidé se stále více spoléhají na internet, protože je to pro ně časově náročné a například v zahraničí i finančně nedostupné navštívit lékaře - dokud je zdravotní krize nedonutí jít na pohotovost. Jenomže internet nabízí úplně vše - od rad skutečně renomovaných odborníků až po naprosté nesmysly. Určitě to ale není ta správná "ordinace", kam jít pro základní diagnozu, odbornou radu a správnou léčbu.

       Berte internet jako něco doplňkového, pro rozšíření informací a získání přehledu o novinkách zkušenostech a možnostech - ale pro stanovení diagnozy a léčby běžte za skutečnými lékaři.


       Něco k on-line testům na různé potravinové intolerance : Biologický marker citlivosti na lepek v současnosti neexistuje - i když se jej vědci snaží objevit. I přes tento prostý fakt jsou on-line dostupná různá vyšetření stolice jak na intoleranci lepku, tak na intoleranci dalších potravinových složek a také na alergie. Co k tomu říci - v podstatě platíte spousty peněz za něco, co je z lékařského hlediska nesmyslné. Přeberte si to jak chcete. Podobně je to u "genetických testů" DNA na neceliakální glukenovou senzitivitu (NCGS) - u tohoto stavu nebyly nikdy žádné specifické geny izolovány.

       Nebezpečím, plynoucím z tohoto druhu samotestů, je to, že příčina vašich problémů nemusí být intolerance lepku, ale něco jiného, co nepodchytíte včas a tak nedojde ke včasnému stanovení správné diagnózy jiného vážného onemocnění, které se tak může postupem času zhoršovat.

   V současné době je velice moderní přehlížet vědeckou medicímu a naslouchat nejrůznějším stravovacím koučům, výživovým poradcům, dokonce i trenérům z fitek a posiloven a mít jejich výživové rady za svaté. Stejně tak se lidé obracejí k nejrůznějším metodám tradičního léčitelství a bylinkářství. Nebezpečím je, že si zaměníme podpůrné prostředky za skutečné léky a to ještě ani nevíme, zda skutečně léčíme to, co nám je a ne něco úplně jiného, co si jen myslíme, že nám je. Lehce tak můžete svůj stav ještě zhoršit.

      Většina z tzv. "odborníků na výživu" se vám spíš bude snažit vnutit nejrůznější produkty, o nichž prohlašují, že dokáží řešit zažívací problémy, čistit tělo a zlepšit zdraví, ale skoro vždy to jsou jen moderní verze prostředků šarlatánů z dob dávno minulých, kteří rovněž na trzích a u domovních dveří prodávali "zázračné všeléky". Tyto produkty mají hubnoucí vliv jen na vaši peněženku a některé z nich vám mohou být skutečně velmi nebezpečné.

      Dalším problémem z praxe je v takovém přípaě neochota a obavy paciantů sdělovat lékaři, jaké prostředky či bylinky a lektvary užívají nad rámec předepsaných léků. Lékař pak není schopen odhalit interakci probíhající mezi lékem a právě oním doplňkem stravy, která by v krajním případě mohla být i smrtelná a byla by okamžitě zřejmá, kdyby se pacient u lékaře rozmluvil a řekl pravdu.

Zatím můžeme vše shrnout do celkem krátké a jasné informace :

      Alergie a potravinové intolerance spolu s celiakií a jinými autoimunitními onemocněními se v posledních deseti letech výrazně rozbujely z důvodů, které jsou stále předmětem aktivního výzkumu. Omezení, týkající se příjmu určitých potravin, jsou v současné době jediným léčebným postupem, použitelným pro osoby s celiakií a potravinovými alergiemi. Žádat o rady a pomoc diabetiky a výživové poradce dává samozřemě smysl - ale až po lékařském stanovení diagnozy vašeho stavu, nikoli předtím!


     Je čas si říci, co je vlastně ten lepek zač :

     "Lepek" je obecný pojem, užívaný k popisu ukládacího proteinu pšenice. Pšenice obsahuje přibližně 10 až 15 % bílkovin, zbytek je tvořen škrobem. Lepek je to, co zůstává po vymytí škrobových granulí z pšeničné mouky. Složka lepku, která se u celiakie nejčastěji zkoumá, je "gliadin", existují však i jiné proteiny, které svým chemickým složením připomínají gliadin - v žitě (secaliny) a ječmeni (hordeiny). Tyto proteiny nejsou technicky vzato lepkem, ale jsou pod tento pojem zahrnuty. Existují i další bílkoviny v pšenici, které mohou být pro citlivější lidi problematické a jsou součástí komplexních příčin, proč bezlepková dieta u některých lidí funguje a u jiných funguje jen částečně, nebo vůbec.

      "Bezlepková dieta" je pak záchranným lanem pro osoby s celiakií a je v takovém případě osvědčenou léčbou zánětů střev, způsobených lepkem. S dodržováním diety se obnoví výživové zásoby, vyčerpané poškozenou střevní výstelkou.

Pokud bezlepková dieta na vaše potíže nefunguje, bude to pravděpodobně tím, že příčinou vašich bolestí a problémů není lepek, nebo je k intoleranci lepku přidruženo ještě nějaké další onemocnění, nejčastěji :

  • syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě
  • intolerance fruktozy
  • laktozová intolerance
  • další potravinové intolerance
  • mikroskopická kolitida
  • gastroparéza (žaludek se nemůže správně vyprázdnit)
  • dysfunkce pánevního dna (slabé pávevní svaly, často v důsledku porodu)
  • případně jiný problém spojený s léky, které užíváte

      Více než polovina lidí v západním světě dnes věří, že bezlepková strava zlepšuje fyzické, nebo duševní zdraví a z nich polovina nakupuje bezlepkové výrobky, protože věří, že tyto potraviny zlepší jejich trávení a funkčnost trávicího traktu. Pokud ale nemáte celiakii, nebo intoletanci na specifický sacharid, bezlepková strava na vás nebude mít žádný účinek. Stejně tak bezlepková strava nepřispívá ke snížení cholesterolu, ani posílení imunitního systému, přestože je mnoho lidí přesvědčeno o opaku.

      Obecně by lidé měli spíše opětovně nalézt zdravý selský rozum a stravovat se rozmanitě, pestře, nejlépe střídně a zdravě (bez chemických polotovarů a hotovek ze supermarketů a fastfoodů). S přibývajícím věkem je to zvlášť důležité, je prokázáno, že stárnutí provází snižující se rozmanitost střevního mikrobiomu, což může vést k poškození střevní bariéry a zvýšené náchylnosti vůči infekcím a infekčním chorobám.

      Pokud u vás není diagnostikována nemoc, nenasazujte si sami diety, většinou z toho naopak ještě onemocníte. Hysterický důraz posledních let, který tisk a sociální média přikládají tzv. "zdravé výživě", překročil únosnou míru natolik, že vznikla nová lékařská diagnoza "orthorexia nervosa" Lidé vyřazují ze svého jídelníčku jedno zdravé jídlo za druhým (lepek, kukuřici, sóju, maso, mléčné výrobky, všechny tuky, sacharidy a pod ....) v přesvědčení, že tyto potraviny jsou "nezdravé" - až má nakonec jejich strava nedostatečnou nutriční hodnotu. Takový přístup může vést k anémii, úbytku kostní hmoty, nedostatku vitamínů a nakonec k podvýživě.

       Dnes je spíš daleko větší problém jídlo průmyslově zpracovávané a vyráběné, které někteří jíme denně. Je zcela mrtvé, chemicky přestavěné, vyrobené ze zbytků podřadných surovin. Pokud jste zdraví a není vám lékařsky diagnostikována konkrétní nemoc, jezte pestře - a hlavně tak, abyste věděli, co si vkládáte do úst. Vraťte se doma k vaření ze základních surovin - to je nad všechny diety světa.


Zdroj informací :

Lepek odhalen!, Peter H.H. Green M.D.  a Rory Jones M.S. - ANAG 2018

Doporučená a zajímavá videa z originální produkce NET-TV Mozaika - přihlašte si odběr našich dvou You Tube kanálů :