Úvodem o vězních


     Není vězení jako vězení. V každém vás na začátku zavřou a na konci pustí, ale to, co se děje mezitím, má tisíce různých podob. Pokud v rámci výkonu trestu poznáte více věznic, uděláte si představu, jak je každá úplně jiná.

     Tyto rozdíly ve věznicích jsou vytvářeny více faktory, které se vzájemně ovlivňují. Například ve vazebních věznicích je režim obvykle přísnější, než ve věznicích běžných. To ale automaticky neznamená, že vám tam bude hůř, někdo má radši pořádek, disciplínu a tím i klid. Kde je více volna, je větší chaos a s chaosem přicházejí problémy. Zákonitě. Zvláště ve vězení. Jako vždy je vše hlavně o lidech okolo vás.

      Rozdíly jsou podstatné i v tom, zda jste do výkonu trestu zařazeni ve vězení s ostrahou a vězení se zvýšenou ostrahou a do jaké kategorie nebezpečnosti vás komise a ředitel věznice umístí.

      Rozdíly jsou docela podstatné. Je to o tom, na kolik hodin denně se ocitnete na čerstvém vzduchu, jak často a kdy si můžete obléci sportovní a civilní oblečení, jak bude vypadat vaše cela (váš pokoj), po kolika lidech v ní budete, jak budete jíst, jak máte vybavenou kuchyňku na oddělení, jak společenskou místnost, jak často jste kontrolováni dozorci a podobně ....

      Samozřejmě velmi podstatná je i "společnost" vašich spoluvězňů, ve které se na dlouhou dobu ocitnete. Ve skupinách se zvýšenou ostrahou budete mezi nebezpečnými a agresivními vězni s různými poruchami osobnosti a chování, ve skupině kratšími a lehčími tresty se zase ocitnete mezi zloději, feťáky, podvodníky a podobně .... Těžší vězení jsou vězením se vším všudy, jak to znáte z filmů, kdežto věznice nejlehčího typu  připomíná spíše hotelovou ubytovnu, ze které jen prostě nemůžete sami odejít (i když i to bylo dříve dovoleno a není vyloučeno, že se to někde někdy zase vrátí, že si vězeň může i vyjít přes den ven a do věznice se vrátí jen na noc - ale to jen opravdu v těch nejlehčích typech vězení).

      Všem poprvé (a doufejme naposledy) trestaným za nedbalostní a podobně lehké trestné činy chceme informacemi o vězeňské realitě zmírnit šok z nástupu a prvních měsíců pobytu, které jsou psychicky i fyzicky nejkrizovější. Pokud už jde někdo do vězení poněkolikáté, jako tzv : "vícetrest", tyto rady už potřebovat nebude - už je získal svou vlastní přímou zkušeností.

      Málokdo jde hned napoprvé do nejtěžšího typu vězení, prvotrestaný člověk, pokud není brutální vrah a podobně, dostane většinou ještě šanci v podobě vězení s lehčí formou ostrahy. Je ale opět realitou, že samotné věznice se jedna od sebe hodně odlišují a že jedno oddělení, barák, či patro může být od druhého velmi jiné, i když jsou obě v ČR a obě spravuje Vězeňská služba ČR. Jako vždy v těchto případech, za vším stojí konkrétní lidé, jejich přístupy, názory a postoje.

      Základ právních pravidel života v českých věznicích stanovuje Zákon č. 169/1999 Sbírky "O výkonu trestu odnětí svobody" a Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sbírky, upravující : "Rád výkonu odnětí svobody". Avšak opravdu konkrétní podobu praktického každodenního života vězňům dává až "Vnitřní řád věznice", jehož znění a podoba je zcela v rukou a pravomoci ředitele té které konkrétní věznice. Naposledy pak ještě záleží na konkrétním personálu věznice a samotného oddělení, na vychovatelích, pedagogovi, dozorcích - co s těmi všemi zákony, vyhláškami a řády udělají pro odsouzené, nebo proti nim - a o tom to všechno je. O lidech uvnitř, na obou stranách vězeňských mříží.

      Předchozí rubrikou "Před nástupem do vězení" jsme vyčerpali naše rady jak se na samotný výkon trestu připravit, jak se vybavit, co si vzít, co zařídit a jak nastoupit. Nyní tedy vycházíme ze situace, že tak připravení a vybavení, jak bylo ve vašich silách, stojíte před bránou věznice, do které máte nastoupit, jdete včas, dobrovolně a střízliví. Chystáte se zazvonit na zvonek, možná si předtím dáte ještě jednu poslední cigaretu na svobodě. Nadechněte se a zazvoňte. Čím dřív to budete mít vše za sebou, tím lépe.

      Kromě toho, že jste právě splnili jednu z naprosto nejzákladnějších podmínek pro podmínění propuštění (po třetině, polovině, nebo dvou třetinách trestu), tedy tzv. nástup "z volné nohy", jste zaktivovali i odpočet vašeho trestu. Od této chvíle se už bude váš čas pobytu ve vězení jen a jen zkracovat.

      Od tohoto okamžiku ale také opouštíte známý svět civilních výhod, svobod a privilegií, civilní logiky a uvažování, civilních práv, která máte za zcela automatická .... a ocitáte se ve světě, kde o většině toho, co budete každý den dělat, rozhodují jiní, aniž by se vás na cokoli předem ptali. Tento svět neznáte a ještě jste v něm nežili.

      Máte sice základní informace, ale ani to vás na přímou konfrontaci s realitou nepřipraví stoprocentně. Vězení není ani snadné, ani příjemné. Zaklapnutím brány věznice začíná vaše nová, zcela zásadní a dosud nepoznaná životní zkušenost, na kterou do konce života nezapomenete. Ale hlavu vzhůru - většinou tuto zkušenost přežijete!