Toltéctví - práce s energetickým tělem


     Energetické tělo každé živé bytosti je schránkou, zásobníkem a ochráncem naší schopnosti cítit, vnímat, rozpoznávat a pracovat s živou energií, která je všudepřítomná. Člověk je vnímač, který cítí a vyhodnocuje to, co vnímá smysly. Na fyzické úrovni vidíme zrakem, slyšíme sluchem, používáme hmat, čich a chuť. Na energetické úrovni vnímáme pocity, které nám navozují situace, prostory, děje, jiní lidé. Rozpoznáváme energetické zabervení řeči, hlasu a slov, která jsou někdy útočná, jindy vstřícná, nebo bezradná .... Svou empatií se dokážeme vcítit do nálady, pocitu a stavu jiného člověka, nebo zvířete, svou intuicí dokážeme odhadnout, co se okolo nás děje, i když to zrakem nevidíme. Probuzenou jasnozřivostí pak vidíme dál, do budoucnosti, protože vnímáme plynutí toku enerie a víme, co se s největší pravděpodobností stane, protože známe zákonitosti příčiny a následku, akce a reakce.

     Vlivem výchovy, vlivem jednostranně hmotně zaměřené civilizace, věnujeme veškerý svůj potenciál, čas, myšlenky a sílu na uspokojení potřeb fyzického těla a fyzického světa okolo sebe. Veškeré energetické projevy buď vnímáme pouze okrajově, nebo jen podvědomě, nebo je záměrně potlačujeme a učíme se je nevnímat. Jenže, i když se tisíckrát slavnostně zapřísáhnete, že energetické tělo a jeho smysly nemáte a nepotřebujete, tak ho stále mít budete a stále budou jeho smysly sakra užitečné.

     Energetické tělo a jeho smysly máme od narození, jsou součástí každé živé bytosti, lidí, zvířat, hmyzu i rostlin. Jen člověk je může užívat vědomě, cíleně - a jen člověk díky zaplavenosti své mysly dokáže veškeré projevy a sinály svého eneretického těla dokonale ignorovat a popřít.

     Netvrdím, že se tak nemůžete protlouci od zrození ke smrti. Drtivá většina lidí to tak udělá a zemře, aniž by si uvědomila, o co se v průběhu celého života ochudila - o celou polovinu svých možností a schopností a dovedností - přitom je stačilo pouze přijmout, probudit, vytrénovat - a používat.

      Toto je cesta jednotlivce, po které můžete jít, nebo nemusíte. Nikdo na ní neudělá jediný krok za vás. Když zůstanete stát na startu a celý život jen promudrujete o tom, jaký by to mělo smysl - bude to vaše volba. Zda se po cestě rozeběhnete a kam dojdete, je také pouze na vás, na této cestě je to totiž u každého kroku "něco za něco". Zadarmo není vůbec nic. Nic si nemůžete půjčit. Vše je jen na na vás.

      A proč se stát Toltékem, "lovcem síly", majitelem aktivního energetického těla? To je stejně nejapná otázka, jako kdyby se vás někdo zeptal, proč celý život skáčete jen po jedné noze, když vám narostly dvě. Civilizace, která vám nařizuje svou druhou nohu nevnímat, i když ji máte, je špatná. Proč byste tu druhou neměli používat ke svému prospěchu? Proč byste měli celý život skákat po jedné, když můžete běhat po obou?  Už chápete, proč se stát Toltékem, lovcem síly a energie?