Survival pro budoucnost


      Survival - přežití. Celých prvních padesát let svého života spojuji toto slovo s přežitím v terénu, přežitím různých katastrof, ztroskotání, přežitím v lesích - tak, jak je to prezentováno v různých učebnicích, příručkách, videích a televizních seriálech a reality show. Už jako děti jsme četli knihu Ernesta Thompsona Setona "Dva divoši" o dvou kamarádech, kteří se učí žít a lovit jako indiáni. Ve skautských, či pionýrský oddílech jsme se učili "zálesáckou moudrost", různé techniky rozdělání ohně, vázání uzlů, střílení lukem a šípem ... V armádě jsme se cvičili na přežití v úkrytu, zákopu, při zajetí, či v týlu nepřítele ....

       Před cca pěti lety jsem se chtěl hlavně pro sebe sama, pro fyzickou kondici a zdraví, vrátit k toulání se v lesích, přemýšlel jsem nad natáčením nejrůznějších "survival videí" a i nad kurzy, ve kterých bych zase já učil děti tomu, co jsem se sám naučil v mládí v různých turistických oddílech - a pak v armádě ...

       Jenže jsem s každým krokem narážel jednak na nezájem o podobné aktivity, jednak na v podstatě nemožnost je praktikovat. V lesích už dnes nesmíte rozdělat oheň, nebo se ve více lidech utábořit, ze všech stran se do vás zavrtávají nakažená klíšťata a obcházejí vás nemocná divoká zvířata, každé páté dítě nemůže to, či ono, nebo má bezlepkovou, nebo jinou dietu .... A aby někdo byl víc jak půl hodiny bez mobilu a bez připojení na wi-fi - už jen ta představa je pro většinu mladých lidí dnes infarktová a vypnout jim mobil ráno - do večera vám zkolabují.

      Jsem čech a žiju v České republice uprostřed Evropy. Nežiju uprostřed žhavé pouště, zmrzlých ledovců, nebo nekonečných divokých lesů. Nedostávám se vlastně nikdy do situací, ve kterých bych musel jako zálesák něco přežívat. Dnes je všude signál pro mobily, každý metr lesa někomu patří, na každém kroku vás hlídají videokamery a fotopasti, nad lesy létají hlídací drony s termokamerami .... na jednu stranu to chápu, jsou horká až tropická léta, nikdo nechce hasit rozsáhlé požáry, nebo sbírat po turistech pytle odpadků a pod .... Na druhou stranu, co je tedy dnešní téma pro survival, přežití, nebo modernější termín "prepperství"?

       Prepperství je termín, který se rozrostl hlavně v USA v posledních letech a da se označit českým slovem "Připravenost"  (mimochodem celosvětovým heslem všech skautů je "Buď připraven!"). Dnešní prepeři jsou hlavně dospělí lidé, kteří se bojí nějakého druhu katastrofy a připravují se na přežití toho, čeho se nejvíce bojí - války, dopadu asteroidu, pandemie smrtelné nemoci, zhroucení ekonomiky, kolapsu energetických sítí, nebo internetu, výbuchu supersopky, převrácení zemských pólů, zemětřesení, tornád ..... vždy je čeho se bát, hlavně, když nás veškerá světová média denně zásobují až nadbytkem strachu o cokoli a ze všeho.

      Prepeři tedy většinou stavějí bukry a kryty, hromadí zásoby potravin, léků, semen, pohonných hmot, vody - a především zbraní a munice - a očekávají konec světa s nadějí, že budou moci konečně říct všem okolo do očí - "Vidíte, já to říkal!!"

       A je pravdou, že leckteří z těch, kteřím se "ti normální" smáli, říkali, že přijde pandémie na celý svět a doma hromadili roušky, desinfence, igelitové obleky .... a ona přišla a už skoro rok jde stát od státu, světadíl od světadílu, nakažených jsou už desítky milionů, zemřelých statisíce a epidemie stále sílí a mohutní .....

       Samozřejmě že diametrálně odlišné chápání termínu "přežití", nebo "připravenost" má bohatý zajištěný američan, hladovějící černoch v Africe, žebrající mnich v Indii, nebo číňanka za šicím strojem v některé z tisíců čínských textilek. Já jsem čech a celý život žiju v České republice. A jak tak sleduji, co se kde děje, jsem rád, že jsem čech a že žiju právě v České republice - protože mi to den ode dne přijde jako opravdový ostrov klidu a hojnosti uprostřed rozbouřeného moře neklidu a nejistot.

       Ale už je třeba si přiznat, že techniky "indiánského zálesáctví", nebo co dělat při ztroskotání na pustém ostrově - už nejsou v přežití aktuální.

Dnešní hrozby jsou úplně jiné :

  1. Na planetě je moc lidí, kteří chtějí mít čím dál více majetku
  2. Sociální a důchodové systémy se celosvětově hroutí - a zhroutí
  3. Téměř neexistuje stravitelné, prospěšné a zdravé jídlo
  4. Všichni jsme dříve, nebo později nemocní a závislí na lécích
  5. Kompletně jsme ztratili samostatnost a schopnost si vědět rady, když něco přestane fungovat
  6. Voda, vzduch, moře, oceány, půda, lesy .... vše je prosáklé a zamořené jedy, plasty, těžkými kovy, pesticidy, herbicidy, antibiotiky - a to v takové míře, až to vyvolává otázku, zda to není záměrné - pro snížení populace planety.
  7. Jsme předlužení, vše stárne - od lidí po infrastrukturu, budov - a názorům a vědomostem
  8. Jsme totálně stresovaní médii a nesmyslnými psychoaktivitami, které ničí pozitivní, konstruktivní a logické uvažování, spojené se znalostmi, zkušenostmi a nadhledem. Mizí lidskost, tolerance, ohleduplnost, jsme přeplněni strachem, zlostí, nenávistí a hloupostí.

        Je mi jasné, že hrozba pádu meteoritu, nebo výbuchu supersopky je lákavější a jasnější téma, ale i když se takové věci na naší Zemi stávají celke pravidelně a mohou nastat kdykoli - za tisíc let, nebo v příští minutě - tak se jich zas až tolik nebojím. Respekt mám, to ano, ale panický strach ne.

       Co ale vidím všude okolo sebe a co už skutečně, reálně probíhá - a s údivem nerozumím tomu, že to skoro nikoho nevzrušuje (zatím) - je postupný rozpad jistot v našich životech - neexistuje jistota příjmů, zaměstnání, důchodový systém se musí zákonitě do pár let zhroutit, nestačí se opravovat mosty, silnice, železnice, paneláky - to vše je už za hranicí životností - díky koronaviru jsme se jako stát extrémně zadlužili a někdo to bude muset po nás zaplatit, nemocnice a zdravotnictví je na pokraji sil, lidé celkově stárnou, jsou víc a víc nemocní, včetně dětí a zlodějských exekucí a zkorumpovaných politiků přibývá po tisících .... nemrazí vás z toho při představě, jak bude náš život za pár let vypadat?


      Proto dnes vidím, že je třeba survival i prepperství pojmout úplně jinak a reagovat na úplně nové hrozby a krize, než třeba před padesáti lety. Je třeba rychle vzít opět svůj vlastní život do svých vlastních rukou - dřív, než bude pozdě a dostaneme se do světa, ve kterém už nebudeme mít kontrolu vůbec nad ničím - a ten svět už tu je, diskuze není o tom, zda vznikne - ale jen o tom, kdy pocítíme jeho tvrdý dopad - a bude to brzy, dřív, než je každému z nás příjemné.

                                                                 Jaroslav Polák, 1. srpna 2020

Nebezpečné situace, sebeobrana

Státy upadají do neschopnosti zabezpečit plnou ochranu svých obyvatel, je nejvyšší čas naučit se alespoň základy pouliční sebeobrany

Připravenost na krizové situace

U sousedů hoří, musíte se evakuovat, vypadne elektřina, internet, teplo, je karanténa a dva týdny nesmíte z domova .... jste na to připraveni?