Šedá tržní zóna


      Všude, kde je něčeho nedostatek, existuje "šedá zóna", nebo "černý trh", ve kterém seženete to, co nejde sehnat legálně. Nebudeme tu popisovat praktiky obstarávání si drog, telefonů, či alkoholu do vězení, protože to sami odsuzujeme a nebudeme k tomu nikoho navádět. Většina běžných praktik se ale týká komodit, jako je tabák, káva, cukr, poštovní známky a telefonní karty, které se ve vězení neustále požívají a také neustále shánějí.

      Na druhou stranu jsou právě vyjmenované komodity něčím, jako neoficiálním platidlem, kterým si ve vězení můžete "koupit" různé služby (nechat se ostříhat, nechat si vyprat, nechat si uklidit pokoj ...). Vězeňská služba sice takové praktiky zakazuje, ale každý dozorce i vychovatel moc dobře ví, že se to děje každý den v každé věznici tak často, že je to prostě přirozenou součástí koloritu vězeňské komunity.

     Když někdo nic nemá a dobrovolně se movitějším spoluvězňům nabídne, že jim za hrst tabáku, nebo mleté kávy uklidí celu, vytře podlahu, umyje po nich v kuchyňce špinavé nádobí, udělá jejich rajóny, zašije jim roztržené oblečení, nebo přešije nepadnoucí "erární" ústroj .... co s tím kdo může udělat? Ani vychovatelé, když se o tom dozvědí, neudělají nic, když dotyčný dosvědčí, že to dělá na vlastní žádost a že mu to přijde důstojnější, než žebrat ....

      Za jedno balení tabáku (15 - 20 gramů) vás kolega pečlivě ostříhá, přenechá cca sedm snídaní, nebo svačin, kuchař vám dá pár porcí masa navíc (nebo ovoce, zeleniny, mléčných výrobků ....), získáte jednu dvě tabletky prášku proti bolesti (velmi nedostatkové zboží v okamžiku, kdy vás začnou bolet zuby - noční můra všech vězňů). Ubalenou cigaretou poděkujete tomu, kdo za vás napíše soudu žádost, půjčí vám nový časopis, knihu a pod ...

      Jste v kolektivu spoluodsouzených 24 hodin denně a nelze se ke každému točit jenom zády, nikomu nepomoci, chránit si své jen pro sebe ... protože téměř nikdo neprošel vězením, aniž by se neocitl sám v okamžiku, kdy potřeboval pomoc druhých. Pomáhejte, dávejte najevo lidskost, budete to sami dřív, nebo později potřebovat.

      Na druhou stranu je v každé věznici plno kriminálníků, kteří nebudou váhat právě té lidskosti ve vás zneužít. Budou si od vás půjčovat a nebudou vracet, budou žebrat se smutnýma očima ... tu porci kávy, tu ubalit cigaretu, tu jednu poštovní známku .... Přitom při pohledu do jejich skříňky byste možná zjistili, že toho mají v zásobě více, než vy .... I to je vězení, i takové jednání a charaktery vytváří.

       Půjčujte, ale trvejte na vracení, protože jakmile ostatní zjistí, že se vám rozpůjčené "zboží" nevrací a vy s tím nic neděláte, vrhnou se na vás jak hejno supů .... Když se budete okolo sebe pozorně dívat a dobře naslouchat, brzy rozlišíte ty spolehlivější od těch, kterým je třeba se vyhýbat, nebo je alespoň ignorovat.

      Jedna ze stále ceněných a dobře prodejných věcí je "balíčenka" na nárokový balík. Movitější vězni by si mohli nechat z domova poslat více balíků s více zásobami tabáku, kávy, kosmetiky ... mají ale nárok jen na jeden balík za 6 měsíců. Oproti nim jsou vězni, kteří venku nikoho nemají, nebo jsou z chudých poměrů, takže jim balík nikdo nepošle. Přesto si mohou dvakrát ročně vyzvednout povolení na nárokový balík. Takže ten movitější si od chudého "balíčenku" odkoupí tak, že nechá poslat balík svou rodinou na jméno toho, kdo má balíčenku - a z obsahu balíku část jako odměnu přenechá tomu, kdo mu poskytl balíčenku - obvykle tak deset balíčků tabáku.

      Dalším obvyklým platidlem jsou poštovní známky - při hraní pokeru. Dávají se do banku a hraje se o ně.

      Vězni, kteří cvičí a posilují, mají zájem o mléčné výrobky - sýry, tvarohy, jogurty, které občas bývají k snídani. Koupí si je proto od druhých vězňů - balíček tabáku za deset nejbližších mléčných výrobků, které budou v jídelníčku. Když pak odsouzený chodí do práce, dostává přídavky a na venkovních civilních pracovištích mívá dost velký civilní oběd .... Zbývá mu docela dost jídla na výměnu - paštiky, sýry, jogurty, chléb (na topinky) a pod ....

      Obchod je obchod a pokud je oboustranně dobrovolný, je to občas docela i zábava ...