Saturejka - (Satureja hortensis, Satureja montana)


     Saturejka zahradní z čeledi hluchavkovitých, lidově "oslí pepř", nebo "pepřovník", byla oblíbená na hostinách římských císařů, kteří ji považovali za afrodiazakum. Pochází z oblastí kolem Černého moře, jižní Evropy a východního Středomoří, kde hojně roste na slunných a skalnatých stráních. Její využití je známé především ve středomořské kuchyni na Balkáně, v Itálii a Francii. Saturejka se ale také usídlila v Indii, Jižní Africe a Severní Americe, kde John Josselyn zaznamenal oba hlavní druhy saturejky v bylinkových zahrádkách raných osadníků Nové Anglie. Ve Střední Evropě se pěstovala již v 9. století díky benediktinům, kteří ji k nám přinesli přes Alpy. Byla popsána v nařízení "Ustanovení o zemských statcích" z roku 812, jež Karel Veliký věnoval zásadám pěstování ovoce, zeleniny, koření a léčivých bylin. Saturejka se stala součástí voňavých bylinkových zahrádek našich prababiček a dodnes si hospodyňky nedovedou představit dobrou svíčkovou, ve které by nebyla povařena její snítka. Mimo jiné se saturejce říkalo také "salámové koření", lidově se jí říkalo "satorka", "číbr", či "šubra". Celá rostlina vyniká specifickou vůní a palčivou chutí a říkávalo se o ní : "Saturejka vyléčí boly a vyžene moly!" V Německu a Švýcarsku se jí říká "Bohnenkraut", fazolová bylinka, protože se s ní koření fazole.

     Ve svém herbáři se o saturejce zmiňuje i renesanční lékař Petr Ondřej Mathioli : "Saturejka dává pokrmům libou a chutnou ostrost, kterouž povzbuzuje chuť k jídlu a posiluje zažívání žaludku, odnímá nechutenství a ošklivost a ponouká bujnost těla."


Wikipedie :  Saturejka zahradní (Satureja hortensis) je jednoletá bylina původem ze Středomoří a z jihozápadní Asie. Její lodyha je zelená nebo fialová, dřevnatějící na bázi a větvená. Listy tmavozelené, malé a úzké. Dosahuje výšky asi 30 cm. Světle fialové květy jsou ve tvaru klasu. Kvete od července až do prvních mrazíků. Pěstuje se běžně i na zahradě, používá se jako koření při výrobě uzenin, do hrachové polévky i jiným luštěninám. Jedná se také o léčivou bylinu. Používá se jako slabé kardiotonikum, při trávících potížích, zevně jako podpora hojení ran.

Saturejka horská (Satureja montana) je bylina, vytrvalá kvetoucí rostlina z čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Je původní v oblastech Středozemí od Pyrenejského poloostrova. Vyskytuje se jako volně rostoucí bylina i v jiných částech světa. Saturejka horská je vytrvalá bylina dorůstající výšky až 30 cm. List je opakvejčitý, kopinatý, 1-2 cm dlouhý a 5 mm široký. Kvete od července do září. Květy jsou jsou bílé nebo narůžovělé. Snadno se pěstuje, je vhodná do záhonů, ale i do kulinářské bylinkové zahrádky. Využívá se také v lidovém léčitelství při žaludečních a střevních potížích, proti nadýmání, plynatosti a průjmu. Jako okrasnou rostlinu ze ji použít pro výsadby blízko cest, listy jsou silně aromatické. Je vhodná do suchých zídek a skalek, avšak je poněkud expanzivní. Lze ji použít i na větší plochy, ale spíše na místa kde nehrozí zaplevelení vyššími rostlinami. Vyžaduje slunečné polohy, propustné půdy. Nevyžaduje zálivku ani přihnojování, mohou ji pěstovat i začátečníci. Snadno se množí semeny, i samovýsevem, ale lze množit i dělením trsů na jaře. Řez na jaře je vhodný.


Použití : Ze saturejky se používá celá nať, kterou je možné sbírat téměř po celou dobu vegetace. U saturejky horské, která dobře snáší tuhé zimy a je stálezelená, můžete nať používat a sbírat čerstvou i v době, kdy jsou ty ostatní bylinky k dispozici jen jako sušené.

     Saturejka obsahuje éterický olej s karvakrolem, cymolem, thymolem a thujonem, které ji dodávají antimikrobiální, antivirové, antibakteriální a antimykotické účinky. Kromě toho obsahuje třísloviny, pryskyřice, hořčiny, sitosterol (který se v Západní Evropě prodává jako bylinný výtažek na problémy s prostatou) a kyselinu ursolovou, která napomáhá růstu svalstva a zabraňuje úbytku svalové tkáně a udržuje zdravou hladinu cholesterolu a krevního cukru. Z minerálů se v saturejce nacházejí hlavně měď, mangan, draslík, železo a vápník a také malé množství vitamínu B1.

  • Saturejka povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje trávení. Celkově posiluje imunitu, působí antibakteriálně a antimykoticky zejména při zánětech a hojení ran. Byly zaznamenány i její velice dobré účinky při pásovém oparu.
  • Ve formě nálevu se užívá při zánětech horních cest dýchacích, proti zahlenění bronchů a při průduškovém kašli. Má kardiotonické účinky, moderuje krevní tlak a tachykardii.
  • Po přiložení na ránu má i v nízké koncentraci jedinečné dezinfekční účinky.
  • Saturejka dále pomáhá i při některých bolestech hlavy, pro své baktericidní účinky se zevně používá k výplachu nosu při rýmě a vyplachování úst s aftami a podobně. Příznivě působí při průduškovém astmatu. Přidává se do bylinkových čajových směsí na astma.
  • Saturejka patří k bylinkám, které snižují krevní tlak a tlumí zvýšenou tepovou frekvenci (tachykardii). Dále povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení, pomáhá při průjmech a zánětu střev a ulevuje při křečích.
  • Saturejka pomáhá vyvolat opožděnou menstruaci jak při podávání formou sedací koupele, tak při užívání vnitřním.
  • Saturejka působí jako afrodiazakum, vyvolává pohlavní svěžest, čímž přispívá ke zbavení frigidity u žen a impotence u mužů.
  • Saturejka má posilující charakter i v podobě koupelí, které se výtečně uplatňují v rekonvalescenci po operacích a těžkých chorobách.

     Culpeper a Coles svorně připisují saturejce léčivou moc. Oba doporučjí vykapávat krátkozraké oči saturejkovou šťávou a věří, že saturejka pomáhá vypuzovat hlen z hrudi a plic. Šňupání šťávy podle nich zahání trudnomyslnost a letargii. Oba radí přikládat si náčinky ze saturejky a mouky na ischias a ochrnuté končetiny a oba uvádějí stejný recept na ušní kapky, připravené ze saturejkové šťávy, ohřáté s růžovým olejem, což má léčit hluchotu a hučení v uších. Ohřátý olej patrně změkčí ušní maz a vylepší sluch.


Afrodisiakální čaj :  2 díly saturejky a po jednom dílu rozmarýny, máty peprné a sporýše. Čaj se používá 2x denně.

Když se větvičky saturejky vhodí do ohně - krbu tak působí jako vonný dezinfekční prostředek.

Rozmačkané listí se může přikládat na vosí nebo hmyzí štípnutí pro úlevu bolesti.

Saturejku používali jako pohlcovač pachů v domácnosti a pro provonění domácnosti.

Nálev ze saturejky lze použít jako stahující a čistící pleťovou vodu pro mastnou pleť.

     Saturejka bývala bylinka určená k čarování pro lásku. Věřilo se, že podporuje pohlavní žádostivost a stala se základní složkou tzv. nápojů lásky - prostředku, který lidstvo od dávných dob potřebuje. Také se dříve tradovalo, že saturejka, nošená ve váčku pověšeném na krku, posiluje mysl. Latinské jméno této byliny "satureia" pochází ze slova "Satyrus", satyr - "protože ji muži i ženy používaly, aby provokovali pohlaví".


Využití v kuchyni :

     Vergilius o saturejce píše, že saturejku pěstovali blízko včelích úlů, aby měla zvlášť aromatickou chuť. Římané používali saturajku do omáček a pokrmů. Přivezli ji do celé Evropy. Saturejka je také součástí nejznámější kořenící směsi "provensálské koření". Čerstvou i sušenou saturejku využíváme k ochucení steaků a grilovaných mas a ryb, nezbytná je při přípravě divočiny a v balkánské kuchyni. Přidáváme ji do vody při vaření fazolí nebo hrachu, kapusty a podobných potravin, způsobujících nadýmání. Toto koření používáme omezeně, abychom nepřebili chuť jídla.

Obecně můžeme saturejku (zejména čerstvou) přidávat nebo používat:

  • do všech luštěninových jídel (např. čočkový salát)
  • do kapusty (kapustové karbanátky)
  • do přípravy klobás
  • při uzení masa
  • při přípravě zvěřiny
  • do smetanových omáček (např. svíčková omáčka - česká klasika)
  • do bramborové polévky, dýňové polévky, hrachové polévky
  • při přípravě salátů a bylinkového másla
  • do rajské omáčky
  • k přípravě hub
  • při přípravě drůbežího masa
  • při přípravě bylinkového pesta
  • při přípravě pstruhů - grilovaných, pečených i dušených

     Při přípravě jídel se doporučuje do jídla pro cca 4 osoby použít 1 lodyhu čerstvé saturejky nebo 1 čajovou lžičku sušených lístků. Při úpravě luštěnin použijeme na 500 g luštěniny 2 lodyhy čerstvé saturejky, případně 3 čajové lžičky sušené.  V bulharské kuchyni je součástí směsi koření "čubrica", kde se spojuje s chilli papričkami, solí, pískavicí a dalšími ingrediencemi.

Zeleninový salát se saturejkou: 300 g rajčat, 4 zelené papriky, menší okurka, hlávkový salát, 2 střední cibule, citrón, 1 lžička čerstvé nasekané saturejky, 2 lžíce olivového oleje, sůl a cukr dle chuti. Zeleninu nakrájíme na kolečka, salát natrháme na kousky, promícháme s olejem a dochutíme citrónovou šťávou, solí a cukrem, posypeme saturejkou. Salát dobře promícháme a necháme vychladit v ledničce. Můžeme podávat samotný nebo k minutkovým a grilovaným masům.

Rýžová nádivka do kuřete s horskou saturejkou : cca 2 kg kuře, 6-8 lžic vařené rýže, 1 polévková lžíce nasekané saturejky, 2-3 polévkové lžíce nasekané petržele, 2-3 polévkové lžíce drůbkového vývaru. Všechny přísady dejte do mísy a promíchejte. Naplňte hmotou kuře a uzavřete jej špejlí, párátky, nebo sešijte nití. Pečte běžným způsobem. Do nádivky vánočního krocana ztrojnásobte množství přísad a přidejte jednu polévkovou lžíci jemně nasekaných krůtích jater.

Široké fazolové lusky se saturejkou : 1,5 kg mladých širokých fazolových lusků, 25 g másla, 1 polévková lžíce nasekaných saturejkových lístků, mletý černý pepř. Připravte lusky a uvařte je v menším množství osolené vody doměkka. Slejde vodu a lusky udržujte v teple.  V kastrolku rozehřejte máslo, přidejte saturejku a pepř a po krátkém promíchání to nalejte na fazole. Takto můžete ochutit všechny druhy lusků i bobů.

Fazole v česnekové omáčce se saturejkou : Jídlo z fazolových bobů můžete udělat z jakýchkoli čerstvých, sušených i konzervovaných fazolí - ty sušené se musí přes noc namočit. 200 ml fazolí, 25 másla, 1 polévková lžíce hladké mouky, 250 ml mléka, 1 velký, nebo 2 malé a rozdrcené stroužky českeku, 1 polévková lžíce jemně nasekaných lístků saturejky, sůl a pepř. Předem namočené fazole slejte, dejte je do kastrolu s vodou, ale ne osolenou, pomalu vařte hodinu, či hodinu a půl, dokud nejsou měkké. Slejte vodu. Máslo rozpusťte v kastrolu, zamíchejte do něj mouku, pomalu přidávejte mléko a stále míchejte, až je omáčka hladká a houstne. Přidejte česnek, sůl, pepř, saturejku a nakonec okapané fazole. Ohřejte a podávejte v teplé misce posypané celými lístky saturejky.

Salát z mladých fazolí a hub se saturejkou : 300  vyloupaných mladých fazolek, 170 g hub, 4 jarní cibulky, 1 vrchovatá polévková lžíce jemně nasekané saturejky, octová zálivka, muškátový ořech. Fazolové boby vařte 4-5 minut v lehce osolené vodě, slejte a nechte vystydnout. Houby oloupejte a nakrájejte najemno. Očistěte jarní cibulky a bílou část nadrobno nakrájejte a spolu s fazolkami a houbami dejte do mísy. Připravte si dostatečné množství octové zálivky - houby jí vsáknou poměrně hodně - vmíchejte do ní nasekanou saturejku a nalejte zálivku na salát Nakonec nastrouhejte muškátový oříšek.


Pěstování :   Saturejky je okolo 30 druhů, z toho dva nejrozšířenější:

Saturejka zahradní (Satureja hortensis) - je to jednoletá útlá rostlina s měkkými šedavými lístky a bílými či narůžovělými květy. Dostala se k nám z východní části Středomoří a Kavkazu. Dorůstá do výšky cca 25 cm, je jednoletá a seje se na jaře ven do půdy, lze ji pěstovat i v truhlíku či květináči i doma za oknem.

Saturejka horská (Satureja montana) - je to dřevnatý hustý vytrvalý keřík s tmavozelenými tuhými listy a květy má levandulově modré nebo bílé. Pochází z jižní Evropy, Turecka a severní Afriky. Dorůstá do výšky cca 40 cm, vysévá se brzy na podzim, nebo pozdě na jaře, množí se pomocí trsů také na jaře nebo podzim. Lze ji také pěstovat v bytě. Je celkově oblíbenější, protože je to vytrvalá bylinka a také je aromatičtější.

      Oba druhy přinesli do Evropy Římané. Další druhy přestavují i nižší kobercové formy vhodné do skalek, existují vzpřímené, převislé či plazivé formy. Saturejka potřebuje záhřevnou hlinitopísčitou půdu - pěstuje se na slunných teplých stanovištích, v přírodě jsou její stanoviště skalnaté svahy, sutiny. Pěstování obou druhů je celkem nenáročné, vhodné pro začátečníky. Vyžadují sušší slunné stanoviště a nesnáší zamokření! Obě dobře snáší hlubší seřezávání, podporuje se tím větvení. Pokud nezakrátíte úplně všechno a ponecháte aspoň některou část odkvést, umožníte rostlině volně se vysemeňovat. Platí to u obou druhů. Saturejka je i ozdobou zahrady díky záplavě drobných květů lákajících včely a motýly. Je možné ji vysazovat i jako okrasnou obrubu chodníků. Je vhodné ji pěstovat u rostlin trpících mšicemi, protože saturejka mšice odpuzuje.

      Saturejka se snadno množí semeny i vrcholovými a stonkovými řízky, na jaře a na podzim také dělením trsů. Při výsevu přímo na záhon klíčí přibližně dva týdny. Vytrvalá saturejka se také rozmnožuje samovýsevem, je invazivní, a proto dáváme pozor, aby se zbytečně nerozrostla.

Jak saturejku pěstovat v bytě?

     Saturejku je možné sehnat už v květináči, nebo si ji můžete vypěstovat ze semen. Přinesenou rostlinku v květináči dejte k oknu, zvláště v zimě nebo předjaří, kdy je ještě málo světla. Je možné, že vlivem šoku ze změny místa prvních 14 dní bude chřadnout, postupem času ji odumřelé nebo špatné části odstřihněte, až si navykne na nové prostředí, bude zase obrůstat.

     Pokud si budete chtít pěstovat rostlinky přímo ze semen, připravte si jemnější substrát pro výsev, obstarejte si malé pařeniště - stačí i to plastové, s průhledným krytem, které se vám vejde na okno. Drobná semena vysévejte těsně pod povrch substrátu - nasypejte je rovnoměrně špetičkou na povrch substrátu, lehce přimáčkněte a pak zasypejte lehce tak 1-2mm na ně zase další vrstvičku substrátu. Opět lehce přimáčkněte a vlhčete rozprašovačem cca 2x denně. Po 2 týdnech by měla semena klíčit. Zbylá semena si neschovávejte, protože ztrácejí rychle klíčivost.

     Udržujte rozprašovačem substrát vlhký, aby semínka a klíčící rostlinky nazaschly, pokud nejsou ještě dost vysoké a lze je přikrýt víkem z pařeniště, přikrývejte je, udržíte lépe vlhký substrát. Až jsou rostlinky větší a je možné je jednotit, vyberte ty nejsilnější a po 3-4 rostlinkách vysazujte do květináčku.

      Půda by neměla obsahovat rašelinu, nejlepší je kompostovaná s trochou písku. Saturejka nesnáší přemokření, má ráda slunce, tak jí vyberte místo v bytě, které jí bude vyhovovat. Pravidelným stříháním jí udržíte v kompaktnějším tvaru a bude více obrůstat. Odstřihnuté části můžete rovnou použít v kuchyni nebo nasušit.


Vyvarujte se :

  • Saturejku není vhodné používat během těhotenství.

Zajímavá videa z produkce NET-TV Mozaika EU: