Rovné i tvarované prskavky z Drutepu - včetně prskavek s vanilkovou, nebo skořicovou vůní


     Tolik oblíbené prskavky dal světu řecký vynálezce Kallinikos asi v prvním století našeho letopočtu. Původně bylo potěšení z poskakujících jiskřiček určeno pouze pro smetánku a šlechtu nebo politickou elitu. Mezi prostý lid prskavky rozšířil až anglický král v 17. století. Prskavky doprovázejí mnoho různých oslav a tradic po celém světe. U nás si jejich krásy užíváme nejvíce během vánočních svátků a silvestrovských oslav.

      Prskavky jsou neodmyslitelnou součástí vánočních svátků. Prskavky hoří vlivem směsi, která obsahuje 4 hlavní složky. Jedná se o najemno namletý prášek z dřevěného uhlí, oxidovadla, které je nejčastěji dusičnan barnatý či dusičnan draselný (obsah cca 50 %), dále práškového hliníku (cca 10 %) či železných pilin a také pojivo často v podobě škrobu, které drží jednotlivé komponenty dohromady. Vlivem zapálení prskavky začne docházet k vzájemné reakci složky s okysličovadlem za vzniku extrémně vysoké teploty okolo 1000 až 1100 °C a kyslíku. Během té dochází ke vzniku oxidu železitého a oxidu hlinitého, které tvoří odpadávající složky a který vytváří typický vzhled prskavky. Použití dusičnanů strontnatého a barnatého má za následek zbarvení plamene prskavek, strontnaté ionty dávají plameni červenou barvu, barnaté ionty barvu zelenou. Prskavku lze při hoření držet v ruce, za konec který není potažen sírou.

Jiná zajímavá a doporučená videa z produkce NET-TV Mozaika EU: