Registrace vězně


      Když jdete do vězení poprvé v životě, bude se na vás po celou dobu trestu hledět jako na osobu poprvé trestanou - "prvotrest" (ve vězeňském slangu "prvolepenka", "prvolepka"). Na rozdíl od "vícetrestů", tedy vězňů, kteří už jsou ve výkonu trestu podruhé a vícekrát. Na prvotresty se hledí trochu mírněji a také mají větší šanci s žádostí o podmíněné propuštění.

      Ve vězení musíte nejprve projít přijímacími procedurami, tedy vytvořením spisu odsouzeného, zdravotního spisu, evidencí vašeho přineseného majetku a vybavením ústavními věcmi ve skladě. Ideální je proto nastoupit v první polovině pracovního týdne a okolo ranních hodin, kdy jsou všichni v práci a nebudete tak odsunuti do zadržovacích cel, než třeba po víkendu dorazí lékař, či úřednice ve spisovně a pod ...

      Pokud nastoupíte později odpoledne, v pátek, nebo vás do věznice v noci přiveze Policie ČR, budete čekat většinou v těch nejnepříjemnějších celách, co ve věznici jsou - což už je dost velký šok sám o sobě pro naprosté nováčky.

      Samotné nástupní procedury absolvujte s trpělivostí a klidem, stejně tak rozhovory s vězeňským psychologem, pedagogem, či sociální pracovnicí. Od nikoho z nich nečekejte nějakou výraznou pomoc, pokud se na ně s něčím potřebujete obrátit, hlavně jednejte klidně, nerozčilujte se, nenadávejte, nenechte za sebe jednat emoce - neprospěje to jedině vám, všem ostatním ve vězení jste totiž naprosto ukradení. Udělejte co musíte a co se po vás chce, nevytvářejte konflikty, vyzbrojte se svatou trpělivostí.

      Vše, co budete od okamžiku nástupu dělat, bude řídit Vězeňská stráž. Řeknou vám kdy a kam jít, bez nich se z cely nehnete ani na krok. Doporučujeme před odchodem z cely vykonat velkou i malou potřebu, protože vám nikdo neřekne na jak dlouho a kam vás vedou a většinou vás nikdy nikdo nepustí na záchod. Záchody v prostorách kanceláří a skladů jsou jen pro civilní pracovníky a tam odsouzení nesmí. Pokd někde záchod je, neexistuje, že by u něj byl toaletní papír, nebo u umyvadla mýdlo. Doporučujeme mít vždy v kapse odmotaný kus toaletního papíru, nebo balíček papírových kapesníčků.

      Pokud se do věznice dostavíte sami, dobrovolně, nejste namol opilí, zdrogovaní, či agresivní, nejste špinaví, zakrvácení, či nesmrdíte, pokud se vy chováte slušně a zdvořile, budou se dozorci Vězeňské služby chovat stejně tak i k vám. Musíte pochopit jednu zcela základní věc - nikoho tu nezajímáte, každému je zcela lhostejné, co se vám stalo a v jakých jste nervech - jste jen číslo, které musí projít soukolím stroje. Pokud projdete hladce, je vše v pohodě, pokud způsobíte problémy, způsobíte si je hlavně sami sobě. Vězeňská služba - to jsou lidé, kteří vás při kladení odporu, nebo vyvolávání problémů umí zpacifikovat, ale jsou hrubí jen když jim k tomu dáte důvod, jinak se chovají celkem nezúčastněně. Normální člověk s nekonfliktním chováním se od nich nemusí obávat ani násilí, ani šikany, ani ponižování.

      Na druhou stranu musíte zapomenout na většinu svých občanských práv a zvyknout si na plnění pokynů dozorců bez řečí - je to jako stát se v určitých momentech dobrovolnou loutkou .... "tady se postavit, tady čekat, tady jít, prohlídka, do cely, čekat, otevřít skříňku k prohlídce" .... A vy stojíte, čekáte, jdete a děláte, co se vám nařídí.

      Držte si v prvních hodinách a dnech své nervy na uzdě a vyzbrojte se obrovskou dávkou trpělivosti. To, co se s vámi děje, brzy skončí a vy se dostanete nejprve na nástupní oddělení a pak do mateřské věznice, kde už bude život úplně jiný. Výbuchy napjatých nervů, zlost, hrubé chování ... vám naopak znepříjemní vězení na hodně dlouho a půjde s vámi ve vašem spisu, stejně, jako jakékoli kázeňské potrestání. Nikdy pak nevíte, kdy vám jedno "ujetí" podrazí v budoucnu nohy ve chvíli, kdy po věznici něco důležitého žádáte.

      Své starosti si zatím nechte pro sebe, dozorcům je nevyprávějte, nezajímá je to, nejsou na to zvědaví a stejně by vám nemohli nijak pomoci. Jedinou jejich odpovědí na veškeré vaše problémy bude věta : "Tak jste neměl páchat". A budou mít pravdu, je to tak. Zvyněte si na tuto odpověď, uslyšíte ji hodně často. V tomto směru jsou i dokonce dozorci sami jen loutky, které vykonávají to, co mají v popisu práce a řídí se vlastními tvrdými řády, předpisy a zákony. Jen s tím rozdílem, že oni na konci služby jdou z věznice ven a domů, do civilu, kde si už mohou dělat cokoli chtějí - a vy ne.

      Deprimující a negativní pocity jsou ve vězení stálepřítomné, ale záleží hodně na vaší osobnosti, vůli a aktivitě, zda se necháte vlastním negativismem převálcovat natolik, že vše okolo sebe budete vnímat černě, nebo zda se přemůžete a vše, co se vám v dalších dnech, týdnech a měsících bude dít a co se vám právě teď jeví jako konec vašeho života, zužitkujete ke svému budoucímu prospěchu.

      Pojďme si tedy vysvětlit, co se s vámi děje od okamžiku, kdy zazvoníte na bránu věznice. Mějte ale stále na paměti, že v České republice jsou desítky věznic a konkrétní podoba nástupních procedur může v každé z nich vypadat trochu jinak. Následně popsaný postup je z pražské vazební věznice Pankrác.

      U příchodu předložíte výzvu k nástupu trestu a svůj občanský průkaz. Převezmou si vás příslušníci Vězeňské služby a odvedou si vás do svého prostoru, kde vám odeberou a zkontrolují vše, co máte s sebou a u sebe. Zeptají se vás, zda u sebe nemáte peníze, cennosti a šperky, mobil, alkohol, nebo nedovolené drogy. Také zda nejste zraněný, zda nekrvácíte, zda nemáte nakažlivou chorobu, vyrážku a podobně ... do vězení občas chodí neuvěřitelná individua ve stavu, který nutí věznici dát je okamžitě do karanténní izolace.

      Na odebranou finanční hotovost dostanete potvrzenku. Pokud jste si celkem zbytečně přinesli mobil, šperky a podobně věci, jsou vám odebrány a uvidíte je jen při přemístění do jiné věznice a pak při výstupu z výkonu trestu, kdy vám je vrátí. Mobily musí být vždy v prostoru věznic vypnuté - když si ho zapnete, koledujete si ihned o kázeňský trest. Ostatní věci vám prohlédnou zběžně, nejde o jejich registraci, tu vám udělají až ve skladu, ale o kontrolu, zda nepronášíte zakázané věci. Stejně tak odevzdáte prozatím i vše, co máte po kapsách. Ponechat si můžete pouze dioptrické brýle, včetně pouzdra.

      Následně zažijete první z mnoha následujících osobních prohlídek. Těmi budete procházet při všech eskortách, při odchodu na venkovní pracoviště a příchodu zpět, při návštěvách, vycházkách mimo věznici a podobně. Svléknete se donaha, ukážete otevřená ústa, podpaždí, chodidla, uděláte pár dřepů, zda nemáte něco zasunuto v konečníku. Dozorce v igelitových rukavicích prohledá důkladně váš oděv, obuv, kapsy, švy, vložky do bot ....

      Pokud nastupujete později odpoledne, nebo vás večer, či v noci přiveze jako zatčeného Policie ČR, projdete jen zběžnou prohlídkou, zda nepotřebujete okamžitou lékařskou pomoc, zda nejste nakažlivý, či zdrogovaný. Pak vyfasujete "kouli", což je základní vybavení na pár nocí - deky, lůžkoviny, pyžamo, pantofle, misku na jídlo se lžící a plastový hrnek na pití, ručník. A jdete na celu, která téměř vždy vypadá i páchne velmi nevábně (to asi aby si civilisti začali hned zvykat na nejhorší) a čekáte do dalšího pracovního dne. Bez svých přinesených věcí a bez informací. Bez sebemenšího zájmu kohokoli, kdo se prochází po chodbě u vaší cely.

     V pražské věznici na Ruzyni je "koule" srolovaná do úhledného válce, na Pankráci je to hromádka věcí, svázaná do deky jako raneček vesnického Honzy. Jinde je to možná úplně jinak ...

      První cely, na které se dostanete, jsou buď samotky, nebo izolace, kam se chodí většinou za trest, nebo vazební cely. Vybavení je otlučené, záchody a umyvadla špinavé, smrad je všudypřítomný. V cele jste sám, nebo se stejně vyplašenými nováčky. Přežijte to, brzy se dostanete jinam, kde už budou lidi a kde to bude vypadat lépe. Jediná rada - zůstat v klidu, nedělat problémy, vydržet. Proto je, jak už bylo napsáno, lepší nastoupit do vězení ráno a ještě ten den projít i skladovou evidencí, jinak strávíte noc v cele, kde nebudete mít vůbec nic, dokonce ani roli toaletního papíru, nebo mýdlo.

      V rámci zaevidování je vás třeba zapsat, založit spis, zkontrolovat osobní údaje. Vyfotografují vás, dostanete doživotní kód vězně. Zapíší se adresy rodiny, jména dětí a příbuzných, vyživovací povinnosti. Ve skladu vám základní "kouli" dovybaví dalším ústavním oděvem (sintrem) a pokud nastupujete v zimě, tak i zimními doplňky. Vše, co jste si přinesli, se zaeviduje, odebere se vám to, co u sebe mít nesmíte a zbytek dostanete. Je dobré na to mít připravenou igelitku, někde vám nechají i tašku, nebo batoh, ve kterém jste si věci donesli. To, co zůstane ve skladu, dostanete při odchodu z věznice, nebo to můžete nechat odeslat na své náklady domů.

      Projdete lékařskou prohlídkou, kdy oznámíte všechny své nemoci, problémy, jizvy a zranění, tetování, případné závislosti na drogách a pod ... a ihned hlašte všechny své léky, které máte s sebou a které máte pravidelně brát, když to neuděláte u lékaře ihned, žádný dozorce nemá oprávnění sám od sebe něco zařizovat, i když vám bude později zle. Na prohlídce jste změřeni, zváženi, je vám odebrána krev a udělán rentgenový snímek plic. Zubař vytvoří záznam o stavu vašich zubů.

      Vystaví se vám zdravotní karta vězně a povolení na léky, které musíte mít u sebe, pokud takové jsou. O jakýchkoli zdravotních problémech mluvte ihned, když se o sebe nepostaráte sami, nikdo jiný to za vás neudělá. Ve vězení je jakákoli ostýchavost v tomto směru zdraví i životu škodlivá.

      Nakonec se krátce setkáte i se sociální pracovnicí, vězeňským psychologem a pedagogem. Protože půjdete na nástupní oddělení, kde budete cca 3 - 4 týdny, nemají zájem s vámi začít pracovat, ale mohou vám (když se jim bude chtít a vy se budete chovat zdvořile) pomoci v naléhavých věcech, jako třeba dát vědět vaší rodině, že jste byli v noci zatčeni na ulici před domem a pod ...

      Kdo se řídil našimi radami rubrice o tom, jak se do vězení připravit, prochází těmito procedurami v poklidu a bez velkých nervů a nic zvláštního a akutně důležitého od nikoho nepotřebuje. Rodina o vás ví, v práci také, splátky, dluhy, půjčky a jiné podobné záležitosti máte uzavřeny, nebo "hybernovány" po dobu výkonu trestu, zdravotně jste na tom v pořádku, máte s sebou potřebné věci a na kontě se vám brzy objeví k použití v kantýně donesené peníze. Čas vám běží a teď už musíte být jen prostě trpěliví a nedělat problémy. Pak vším projdete hladce a v pohodě.

      Třikrát denně dostanete najíst, jakmile ve skladu prohlédnou a zaregistrují vaše věci, můžete si je vzít na celu. Tam si můžete uvařit kávu, nebo čaj (na uzavřené cele vám chodbař i vícekrát denně nabídne horkou vodu, na otevřeném oddělení už je k dispozici kdykoli varná konvice), sníte si kousek čokolády, vykouříte cigaretu, přečtete noviny ... vězení sice stále bude vězením, ale pro vás dostane trochu lidštější tvář.

      Jakmile ukončíte registrační procedury, budete přemístěni na nástupní oddělení, na kterém budete přibližně měsíc. Zde byste se měli naučit, jak ve vězení funguje denní režim, jak vypadá provoz a řád, jak se co dělá, jak se chovají ostatní odsouzení - a na druhou stranu budete také pozorováni a hodnoceni vy, zda jste problémovými, nebo neproblémovými jedinci a kam vám následně umístit - a s jakým hodnocením. O tom všem si ale povíme až v dalších kapitolách.