Recepty z celého světa - vaříme doma i na cestách

Tato stará rubrika postupně v nejbližších dnech zmizí - její obsah bude převeden do přehlednějších rubrik "Vaříme a jíme doma". Omlouvám se za krátce přechodný zmatek, právě na všech změnách tohoto webu pracuji :-)


      Vítám vás na svém webu v rubrice o vaření, potravinách, jídle a přístupu k domácí kuchyni, ve které se naučíte uvařit, ugrilovat, usmažit, či upéci vše, co máte rádi - a objevíte i spoustu nových chutí a receptů.

      Všechny recepty (videorecepty) v této rubrice jsou mé autorské - sám jsem je vybral, připravil, natočil - sám uvařil a občas sám, občas s milou návštěvou, nebo svou rodinou - i snědl :-)

      Nejsem vyučený kuchař, ale jako kuchař jsem pracoval - v několika restauracích, běžných i hotelových. Vaření v kuchyni jakékoli restaurace je od domácího vaření velice odlišné. Pro běžného člověka je asi nejdůležitější to, že do restaurace má smysl koupit i takové suroviny, které doma nevyužijete, jako například celou zvěřinu, celého tuňáka, velká balení čehokoli - od italské mouky po japonskou sójovou omáčku až po kilogramové pytle koření, nebo větší množství čerstvého ovoce, nebo bylinek a udělat z toho větší množství jídel, dezertů a pod .... ednoduše proto, že to v odhadnutém množstí prodáte. Stejně tak má smysl v restauraci dělat třeba celý den tažený hovězí vývar z deseti kil pečených morkových kostí, hromady odřezků z přípravy steaků, či svíčkové a kilogramů stonků od použitých čerstvých bylinek - to doma nikdy nenasbíráte, kdežto v restauraci to dáte dohromady za jeden den.

       Proto doporučuji jít do restaurace na jídla, která doma těžko, nebo bez nepřiměřeného úsilí, neuvaříte - třeba na extra silnou hovězí polévku, nebo na vyzrálý steak, nebo na poctivou držkovou polévku. Můžete jít také do luxusní a vyhlášené restaurace na cizokrajná jídla, jako je například pekingská kachna, japonské sushi, nebo anglická jehněčí žebra, nebo mexické plněné tortilly - případně na zážitkové vymazlené speciality zkušených a talentovaných šéfkuchařů ..... ale jinak si v běžných dnech vařte doma. Je to mnohem zdravější a také levnější.

        Doma máte především naprostou kontrolu nad surovinami - víte, co kupujete, z čeho vaříte a co máte na talíři - a nikdy si nevložíte do úst něco, co bylo zkažené, plesnivé, shnilé, špinavé, nebo jedovaté. Sami sobě nenaúčtujete 70,- Kč za misku kuřecího vývaru, nebo 120,- Kč za dvě malé palačinky s pár malinami, cákancem čokolády a kopečkem šlehačky. Stejně tak nedáte svým dětem hranolky fritované v měsíc steém oleji, kde se od rána do večera smaží řízky, ryby, houby, sýr - a ty hranolky.

      Vařit doma je pro mne především zábava, tvoření, zážitek - a cesta k novým přátelům. Vařte nejen doma, ale i na cestách, na dovolených, na tůrách, v kempech, chatkách a stanech - s ohledem na své zdraví už nejezte "smažáky" z přepálené fritézy, párky v rohlíku s prošlým kečupem a nejlevnější hořčicí z pouličního stánku, nebo smažené langoše s podřadným eidamem z výprodeje a továrním kečupem, který se dělá z odpadkové cibule, jablek a barviv a dobré rajče by nepoznal, i kdyby šlo okolo a zdravilo ho.

      Mou největší prioritou pro domácí vaření je mé vlastní zdraví. Sám vím, jaké to je, mít z kupovaného a průmyslového jídla velké problémy s nadváhou, únavou, vysokým tlakem, nebo prostatou. To vše a také šatník stále plnější věcí, do kterých jsem se už nevešel, bylo impulsem pro to, začít se stravovat pouze tím, co si sám uvařím. Od domácího chleba přes pečená vepřová žebírka, slepičí polévku, domácí lehké ovocné koláče až po cizokrajné sushi, nebo kari. Za první tři měsíce jsem zhubl o 12 kg.

        Souvisí to s mým vnímáním pojmu "zdravá výživa". Nechápu populační explozi -nácti až -cetiletých dívek na sociálních sítích, které se hromadně a bez jakéhokoli odborného vzdělání vydávají za "výživové poradkyně" a jen papouškují jedna od druhé slovní průjem rad a receptů s náhražkami tamtoho a onoho .... vše v duchu : "namažte si bezlepkový pohankový chléb máslem z burských oříšků, navrch dejte plátek sójového tofu a náhražku vejce "šmakoun" a celé to zapečte s hrstí celozrnných cereálií a naklíčené quinoi, k tomu přidejte plátek kokosového masa a jedno avokádo ..."

       Dietní náhražky obvyklých potravin a surovin jsou obsahem diet lidí nemocných, kteří něco z obvyklých složek naší potravy jíst nemohou, nebo by jim to ublížilo v léčbě nějaké nemoci. To ale není strava pro zdravého člověka - dokonce to ze zdravého člověka dost rychle udělá člověka nemocného a velice vnitřně rozhozeného.

       Zdravá strava je strava pestrá, založená na kvalitních zdrojích surovin, nejlépe místních až lokálních, s tím, že doma vaříme z výchozích surovin (čerstvé maso, zelenina, ovoce, obiloviny, luštěniny, semena a ořechy, vejce ....) a ne z továrensky připravovaných polotovarů, nebo vyrobených náhražek pro nemocné (instantní, konzervované a jinak vyrobené chemické pohromy pro naše těla), ze surovin nekvalitních, zkažených a podřadných. Zdravá strava nám dá život a energii, ne nadváhu, záněty, ucpané cévy a infarkty.

      A rozhodně prestaňte utrácet za všelijaké "zázračné" životabudiče a "zdravívraceče" v podobě opět továrenských pilulek, koktejlů a vodiček, o kterých je vám tvrzeno, že jsou plné přírodních kouzel, vitamínů, minerálů, enzymů .... prostě živé energie vesmíru (za tisícovku lahvička). Zkuste vzít selský rozum do hrsti - skutečně živé a zdravé může být jen to, co právě utrhnete ze stromu, či z keře, vyrvete ze země, nebo co si zabijete (za předpokladu že rostlinná potrava není plná pesticidů a hnojiv a zviřecí že není samé antibiotikum, růstový hormon, plíseň a pod ...). Od okamžiku, kdy to utrhnete, nebo zabijete, to (ať už je to cokoliv) začíná všechny cenné látky ztrácet - po dlouhé cestě přes továrnu do lahvičky za tisícovku s nápisem "zázrak" už to v sobě nic živého, či zdravého nemá. Nekupujte předražené nesmysly, utrhněte si raději ze stromu jablko a hned ho (umyté) snězte. Ušetříte zdraví i peníze.

       V celé této rubrice se snažím představit úžasné videorecepty na jídla z celého světa a vařím zásadně z čerstvých základních surovin. Samozřejmě, že používám i přísady, které si vyrobit neumím - sójovou, nebo rybí omáčku, arašídový olej, rýžový papír, ančovičky v konzervě, balsamikový ocet (třeba se to časem i vyrábět naučím), ale pokud to jde, volím čerstvou surovinu a nikoli vyrobený polotovar z továrny, nebo jedovaté jídlo z fastfoodů.

      Budu moc rád, když se vydáme společnou cestou - a pokud se vám nějaký videorecept zalíbí, oceňte jej palcem na mém You Tube kanálu - to mi úplně postačí :-)

                                                        Jaroslav Polák