Podmínečné propuštění


Trestní zákoník, část první, Hlava V., díl 2., §88 říká :

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody

(1) Soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a

a) odsouzený vykonal alespoň polovinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, nebo

b) odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.

(2) Jestliže odsouzený za přečin prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba, může ho soud podmíněně propustit na svobodu i předtím, než vykonal část trestu odnětí svobody vyžadovanou pro podmíněné propuštění podle odstavce 1. Soud nevyhoví návrhu ředitele věznice na podmíněné propuštění odsouzeného na svobodu, jen je-li zjevné, že by odsouzený po propuštění na svobodu nevedl řádný život.

(3) Soud při rozhodování o podmíněném propuštění odsouzeného za zločin přihlédne také k tomu, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu a zda částečně nebo zcela nahradil či jinak odčinil škodu nebo jinou újmu způsobenou trestným činem nebo zda vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem. Jestliže odsouzený vykonával ochranné léčení před nástupem výkonu trestu odnětí svobody nebo v jeho průběhu, přihlédne soud i k projevenému postoji odsouzeného k výkonu ochranného léčení.

(4) Osoba odsouzená za trestný čin vraždy (§ 140), zabití podle § 141 odst. 2, těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 3, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 149 odst. 4, nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy podle § 159 odst. 3, 4, neoprávněného odebrání tkání a orgánů podle § 164 odst. 3, 4, obchodování s lidmi podle § 168 odst. 4, 5, zbavení osobní svobody podle § 170 odst. 2, 3, zavlečení podle § 172 odst. 3, 4, loupeže podle § 173 odst. 3, 4, braní rukojmí podle § 174 odst. 3, 4, vydírání podle § 175 odst. 3, 4, znásilnění podle § 185 odst. 3, 4, pohlavního zneužití podle § 187 odst. 3, 4, obecného ohrožení podle § 272 odst. 2, 3, nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 4, získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 292 odst. 3, vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství podle § 316 odst. 3, 4, válečné zrady (§ 320), násilného překročení státní hranice podle § 339 odst. 3, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 4, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), styků ohrožujících mír (§ 409), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje podle § 411 odst. 3, válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, jakož i osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let (§ 54 odst. 2), mohou být podmíněně propuštěny až po výkonu dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody, nehrozí-li s ohledem na okolnosti činu, za který byla odsouzena, a povahu její osobnosti opakování spáchaného nebo jiného obdobného zvlášť závažného zločinu.

(5) Osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí může být podmíněně propuštěna až po nejméně dvaceti letech výkonu tohoto trestu, nehrozí-li s ohledem na okolnosti činu, za který byla odsouzena, a povahu její osobnosti opakování spáchaného nebo jiného obdobného zvlášť závažného zločinu.

Následuje § 89 až § 91 :

Zkušební doba a přiměřená omezení a přiměřené povinnosti při podmíněném propuštění

(1) Při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním odsouzeného na svobodu. Soud může zároveň vyslovit nad pachatelem dohled a současně uložit, aby ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, se pachatel zdržoval v určené době ve svém obydlí nebo jeho části. Na výkon dohledu se užije obdobně § 49 až 51.

(2) Podmíněně propuštěnému může soud uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; může mu též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem. Podmíněně propuštěnému podle § 88 odst. 2 soud může uložit, aby se ve zkušební době zdržoval ve stanoveném časovém období ve svém obydlí nebo jeho části, nebo aby vykonal práce ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, anebo aby složil určenou peněžní částku na pomoc obětem trestné činnosti na účet soudu.

(3) Celková doba trvání určeného pobytu podmíněně propuštěného v obydlí podle odstavců 1 a 2 nesmí přesáhnout jeden rok, a to i v případě stanovení delší zkušební doby. Výkon prací podle odstavce 2 může být stanoven ve výměře od 50 do 200 hodin. Částka na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle odstavce 2 se stanoví ve výměře od 2000 Kč do 10000000 Kč; při stanovení této částky přihlédne soud také k osobním a majetkovým poměrům odsouzeného a vzhledem k tomu může stanovit, že určená částka bude zaplacena v přiměřených měsíčních splátkách.

§ 90 :

Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce

(1) Po výkonu poloviny trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce může soud podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže odsouzený v době výkonu trestu způsobem svého života prokázal, že dalšího výkonu tohoto trestu není třeba, anebo jestliže soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného.

(2) Při podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce soud stanoví zkušební dobu až na pět let, nikoliv však na dobu kratší než zbytek trestu; zkušební doba počíná právní mocí rozhodnutí o tomto upuštění.

§ 91

Společné ustanovení

(1) Jestliže podmíněně propuštěný nebo odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se zbytek trestu vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné propuštění nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k rozhodnutí o tom, že se zbytek trestu vykoná, a

a) stanovit nad odsouzeným dosud neuložený dohled,

b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 89 odst. 1 nebo § 90 odst. 2, nebo

c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.

(2) Vyslovil-li soud, že se podmíněně propuštěný nebo odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, osvědčil, má se za to, že trest byl vykonán dnem, kdy byl podmíněně propuštěn nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí, že se podmíněně upouští od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce.

(3) U podmíněně propuštěného nebo u odsouzeného, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, se má za to, že trest byl vykonán dnem, kdy došlo k podmíněnému propuštění nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí, že se podmíněně upustí od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, také tehdy, neučinil-li soud bez jeho viny do roka od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1.

(4) Opětovné podmíněné propuštění z výkonu téhož trestu je možné po výkonu poloviny zbytku trestu a v případech uvedených v § 88 odst. 4 po výkonu dvou třetin zbytku trestu. Opětovné podmíněné propuštění z výjimečného trestu odnětí svobody na doživotí není možné.

(5) Jestliže byla záruka za dovršení nápravy odsouzeného odvolána tím, kdo ji poskytl, přezkoumá soud chování odsouzeného během zkušební doby, a shledá-li, že podmíněné propuštění nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce neplní své poslání, rozhodne, že se zbytek trestu vykoná; jinak podmíněné propuštění nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce ponechá v platnosti.

...........................................

     Toto říká zákon. A toto vám pravděpodobně řekne právník, na kterého se obrátíte o radu a pomoc. Těžko říci, zda děláte dobře, nebo špatně, ve vězení je plno takových, co si platí nejdražší právníky a přesto od soudu odcházejí zpět do cel s nepořízenou, a jsou i takoví, kteří svou žádost napíšou na kus papíru tužkou v cele a jdou od soudu na svobodu.

      Právník, který se orientuje ve výkladu trestního práva, je nejvíc k užitku kdy bojujete o to, zda budete odsouzeni k nějakému trestu, k jakému, v jaké výši a podobě. Jakmile už "sedíte" v kriminále, právní boj o vinu, nevinu a trest jste již prohráli - soud, na který se nyní obrátíte, se už vaší vinou nezabývá.


PP - podmínečné propuštění - co mít pohromadě

      První věc, kterou si člověk, sedící ve vězení musí uvědomit, je to, co vlastně "Podmíněné propuštění z výkonu trestu" znamená a co to s sebou přináší.

      Podmíněným propuštěním nekončí váš trest - to není milost, nebo amnestie, kterými vše končí již bez jakýchkoli následků. Podmíněným propuštěním vám příslušný soud dává najevo, že uznal, že se na svobodě a pod dohledem budete napravovat lépe a rychleji, než ve vězení. Proto se to jmenuje "podmíněné" propuštění - propustí vás za určitých okolností a s podmínkou, že se určitou dobu budete chovat naprosto vzorně a tím si "doodsedíte" trest na svobodě - jinak jdete ihned zpátky trest odsedět celý ve vězení.

     Zákon stanoví druh a výši trestu, v rozsudku vám řekne, za jaký paragraf trestního zákona jdete "sedět" a rovnou vám také řekne, v jaké lhůtě můžete požádat o podmíněné propuštění. Někdo může po třetině trestu, někdo po polovině, někdo po dvou třetinách ....

      Pozor na to, když vám při nástupu do věznice řeknou termín pevného výstupu a termín možné žádosti o podmíněné propuštění (dále už jen PP) - tak to ještě neznamená, že to za chvíli nemůže být úplně jinak - věznice jsou plné lidí, co sedí jeden trest, další se na ně řítí v dalších trestních jednáních, pokud nastoupili za trestný čin spáchaný ve lhůtě předchozích podmínek (trest odnětí svobody uložený podmíněně s odkladem na zkušební dobu), nebo VPP, které nemají odpracované (veřejně prospěšné práce) - můžou s jistotou čekat, že se jim postupně všechny nové tresty přičtou, podmínky promění v další vězení, neodpracované hodiny VPP se změní v další dny v poměru 1 hodina = 1 den vězení .... A mnoha lidem se takto první krátký trest několika měsíců rychle změnil na několik dlouhých let.

      Proto se řiďte termínem PP až tehdy, kdy už máte všechny tresty právoplatně rozsudkem vyhlášené - věznice vám je sloučí a i když to naskočí na daleko delší dobu, víte, že už vás nic dalšího (doufejte) nečeká a že má snad smysl se zabývat termínem podmíněného propuštění.

      Jinak by se vám teoreticky mohlo stát, že první trest máte dejme tomu na 9 měsíců, po třech zažádáte o propuštění, propustí vás, spadnou vám další rozsudky, předchozí podmínky (to se neděje hned, české soudy jsou přetížené a nijak nespěchají - ale nezapomenou na vás) - a jdete si sednout zase, už ale jako tzv. "vícetrest", máte to horší a další PP bude mnohem obtížnější, pokud ne rovnou nemožné uhájit.

      Prostě počkejte, až budete mít rozsudek konečný, případně všechny tresty vyhlášené a sloučené.

      Potom si určíte, k jakému dni máte odsezenu třetinu, polovinu, nebo dvě třetiny trestu. Žádost o PP ale podávejte do pošty až když UPLYNE toto datum, klidně den poté. Jinak se taky stane, že vám to soud zamítne z formálních důvodů.

      Ve vězení si sice každý dělá obrovskou hlavu z toho, jak napsat a naformulovat písemnou žádost o PP, ale ono na tom upřímně až tolik nesejde. Soudce, před kterým pak budete stát, o vás ví ze spisu mnohem více, než o sobě víte vy sami. Takže se nemusíte ve své žádosti ani obšírně představovat, ani obšírně hájit.

Do písemné žádosti (klidně propiskou a rukou) uveďte :

  • Své jméno a datum narození
  • Na základě jakého rozsudku, za jaký trestní čin jste ve výkonu trestu, jaký soud vydal rozsudek a kdy ten nabyl platnosti
  • Kdy jste trest odnětí svobody nastoupil a zda dobrovolně, nebo jste byl do vězení dodán Policií ČR
  • Kdy máte termín možného požádání o PP
  • Jak hodnotíte své chování ve výkonu trestu, zda jste aktivní, zda pracujete a na jakém pracovišti, zda máte realizované a zapsané nějaké pochvaly ...
  • Jak máte při svém případném propuštění zajištěno ubytování a stálou práci - konkrétně kde, u koho, budete bydlet, kde budete pracovat v jaké profesi
  • Změnu svého vnímání trestu, svých "hříchů", pochopení nápravy a své úsilí stát se opět řádným členem společnosti a nepáchat již nikdy více jakoukoli trestnou činnost.

Žádáte o :

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody

Žádáte nikoli soud, který rozsudek vystavil, ale soud v jehož působnosti se věznice, ve které si vykonáváte trest, je.

Žádost raději pošlete doporučeně - vše, co píšete na soud, předáváte zalepené - vychovatelům, nebo do schránky na oddělení.

Žádost posílejte alespoň den PO uplynutí termínu, kdy máte odsezenu třetinu/polovinu/dvě třetiny trestu !! se slovy : "žádám o podmíněné propuštění po uplynutí třetiny/poloviny mého trestu ...."

      Můžete si jak na sepsání žádosti, tak i k soudnímu jednání pozvat právního zástupce. Obvykle vám ale není nic moc platný - soud zde nic právního totiž neřeší - jen zvažuje, zda jste se v dosavadním výkonu trestu osvědčili, zda jste se změnili a zda další kroky z vaší nápravě by mohly být činěny lépe a rychleji na svobodě pod dohledem - k tomu váš právník nemá moc co říci ....

      Nezvěte k jednání (protože přijít mohou) ani široké příbuzenstvo, na smrt nemocné pratety, plačící malé děti, manželku zoufale lomící rukama ... soudci toto zažili již mnohokrát, moc dobře ví, o co jde a jen vám to uškodí .... pokud je potřeba se starat o někoho těžce nemocného, přiložte hlavně srozumitelnou lékařskou zprávu a písemné "připojení se k žádosti" dotyčného nemocného.

Co je ze všeho nejdůležitější a na co se soudci nejvíce dívají při svém rozhodování?

  • Jak jste do výkonu trestu nastoupili - pokud vás museli zatknout a dovést policisté po termínu nástupu, hodně jste si v očích soudce uškodili. Pokud jste nastoupili včas, řádně a dobrovolně, máte důvěryhodné plus.
  • Jak jste se ve vězení opravdu chovali - to, že jste někomu dali balíček tabáku aby za vás dělal rajony a vy máte od vychovatele za rajony pochvalu, se kterou jdete hrdě k soudu - vám moc platné nebude, soudce není hloupý a řídí se hlavně doporučením vychovatelů, kteří vás mají skrz naskrz prokouknutého .... Ono se totiž ve vězení moc taktizovat nedá, u vězňů se vše nestále znovu a znovu opakuje a jen ti úplně naivní si mohou myslet, že přišli na něco nového, co Vězeňská stráž, nebo vychovatelé už dávno neznají ... Raději opravdu sekejte dobrotu, usilujte o práci a dobře ji vykonávejte, neprovokujte, udržujte si pořádek a nedělejte problémy. To je jediná cesta k předčasnému odchodu za bránu věznice.
  • Jaké máte zázemí (to je zcela zásadní) - kdo vás přijme, rodina, příbuzní? Kde budete bydlet, jak tam budete bydlet, v jakém prostředí, jak zaplatíte třeba pronájem, na jak dlouho máte smlouvu, jste ve vlastním bytě, nebo domě, nebo je vaše bydlení na někom zcela závislé, kdo vás může kdykoli vyhodit? Zkrátka, prokažte, že se vracíte do fungujícího zázemí s bydlením a jistotami.
  • Zda máte zajištěnou práci a pravidelné příjmy (druhé zcela zásadní kritérium) - v podstatě je téměř nutné získat od zaměstnavatele potvrzení, že vás ihned zaměstná, jak se dostanete ven z vězení - na jaké pozici a za jaký plat. Nebo pokud máte vlastní firmu, zdokladujte její existenci a své příjmy.

     Soud u rozhodování o propuštění na podmínku nechce slyšet nic o důvodech vašeho odsouzení, o tom, co si vy myslíte o soudním systému, nebo nespravedlnosti soudu, který vás poslal do vězení. Chce slyšet, že jste využili času, stráveného ve vězení, k přemýšlení o svých činech, které kolidují se zákony této země a o důvodech, které vedly systém až k tomu, že vás zavřel do vězení. Chce slyšet, že si vše uvědomujete, že se změníte, že už budete žít a jednat jinak - protože jedině potom má tento soud důvod vyzkoušet vaši změnu jednání a chování na svobodě tím, že vás podmíněně propustí. Jak bylo řečeno - PP není ani milost, ani amnestie, není to konec vašeho trestu - je to jen jeho přeměna v jiný druh výchovného působení a dohledu a jste v přísné podmínce - něco provedete a k novému trestu si odsedíte i celý zbytek tohoto.


co se děje od podání žádosti


     Máte za sebou den, kdy jste ve výkonu trestu polovinu/třetinu/dvě třetiny jeho délky a vaše žádost obsahuje nejen samotnou písemnou žádost o podmíněné propuštění, ale i všechny doklady o tom, že máte kde bydlet, že máte práci, případně v jakém jste zdravotním stavu, či o kolo se staráte a pečujete.

      Podáte tedy písemně - doporučeně žádost tomu soudu, pod který náleží vaše věznice - na každém oddělení, baráku, patře ... je nástěnka, kde jsou kromě jiného i adresy soudu, na který dávat tyto žádosti. Případně vám poradí vychovatel.

      Žádost podáváte ve velké obálce, zalepenou. Vaše rodina se k žádosti může písemně připojit, buď vám své připojení k žádosti pošlou předem a vy je přidáte do obálky, nebo je pošlou přímo k soudu s vaším jménem, spisovou značkou rozsudku, na základě kterého sedíte, nebo vaším vězeňským kódem. Vše za vás může podat i váš právník, ale větší váhu, že to myslíte upřímně a nekličkujete, bude mít vaše osobně napsaná žádost.

      Jakmile vaše žádost dojde příslušnému soudu, ten si vyžádá vaši spisovou dokumentaci od toho soudu, který vás odsoudil a také vaše hodnocení a spis vězně z vaší věznice. Vychovatel na vás píše hodnocení - to vám dá přečíst a vy jej podepisujete, takže víte, co se v něm o vás píše. Za jak dlouho vám oznámí věznice termín vlastního soudního jednání, záleží hlavně na dvou okolnostech - na tom, jak složitý jste byli "případ" a jak dlouho se na vás u soudu budou shromažďovat spisy a dokumentace - a na tom, jak je v danou chvíli soud vytížen, nebo přetížen. Někdy čekáte až měsíc, i trochu déle. Pokud se mezitím cokoli stane, dostanete kázeňský trest, nebo odměnu, napíše se to ještě před jednáním do doplňku k vašemu hodnocení.

      Někde vozí vězně k soudnímu jednání ozbrojenou eskortou, jinde zase mají malou soudní síň přímo ve věznici.

      Vězeň  dostane cca dva dny až den před soudem od Vězeňské stráže podepsat oznámení, že má soudní jednání. Daný den ráno se kompletně sbalí, všechny své věci, vězeňské věci, lůžkoviny, deky i matrace odevzdá do skladu a čeká na jednání. Pokud je jeho žádost zamítnuta, vyzvedne si zase své věci ze skladu a jde zpět na své oddělení/je eskortován do své věznice. Pokud je propuštěn, odevzdá již jen ústavní oděv, ve kterém byl před soudem, převlékne se do svého civilu, dostane vše, co je jeho a co si bere ven z vězení, projde ordinací vězeňského lékaře, kde se mu uzavře zdravotní karta vězně a čeká na vyhotovení dokumentace o propuštění - soudce mu namístě vystavuje rozhodnutí o propuštění z výkonu trestu, věznice mu počítá peníze, které má na kontě, případně uzavírá cokoli, co je třeba uzavřít. Čekající vězeň je stále vězněm, dokud není za bránou věznice, ale má jistotu, že se to odehraje ještě ten den. Má i nárok na odebrání stravy, tedy na oběd.

      Pak jde převzít výstupní papíry, dostane hotovost (minimálně 500,- Kč z cestovního konta na cestu domů), doklady (občanský průkaz, řidičák a pod ...), schované cennosti, mobil (smí se aktivovat až za branou věznice, ne ve věznici samotné), kopii rozsudku o propuštění a doklad o propuštění pro sociálního kurátora, pokud za ním půjde. Vyjde za bránu a je venku.

      Nedoporučuje se Vězeňské stráži, která vás propouští, říkat zdvořile "Na shledanou". Použijte raději "Sbohem".

      Cesta na svobodu láká k zapadnutí do nejbližší hospody. Vydržte to, jeďte rychle a v klidu nejkratší cestou domů. Nebyli by jste ani první ani poslední, kdo by se opil v hospodě za rohem, vyvedl nějakou problémovou scénu a ráno se probudil opět tam, odkud se právě dostal.

      A co dál ? Myslíte si, že to nejhorší máte za sebou, ale brzy poznáte, že žít s cejchem již trestaného kriminálníka je v této společnosti a v tomto státě někdy velice těžké. Neseženete práci, nedostanete půjčku, všude po vás chtějí čistý výpis z trestního rejstříku a nikoho nezajímá, že jste seděl za nezvládnuté alimenty, nedostatečné účetnictví, nebo za nehodu za volantem .... Každý od vás dá ihned ruce pryč a zabouchne vám dveře před nosem.

       Do toho přijdou dohledové nároky mediační a probační služby, pokud je její dohled součástí podmínek vašeho propuštění. Uděláte jeden přečin, či sebemenší trestný čin a soud se s vámi vůbec nebaví a rovnou vás pošle zpět do vězení. Váš civilní život se vězením mění teprve teď, teď teprve nastupujete do pravého "výkonu trestu".


................................................................................................................................................................................................

     Doporučujeme si pozorně prostudovat i následující citace zákona a rozbor podmínečného propuštění od soudce Vicherka z Ostravy, mnohé z něj pochopíte :

Zdroj : https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/smlouvy-listiny-nalezitosti-obsah/604-nalezitosti-zadosti-o-podminecne-propusteni.html

Náležitosti žádosti o podmínečné propuštění

  • stručnou informaci o rozsudku, dle něhož je trest vykonáván (čj. rozsudku či přímo jeho kopii),
  • konstatování, kdy nastoupil výkon trestu
  • je vhodné popsat, jakým způsobem vězeň trest vykonává (tj. zejména kázeňské pochvaly, zda byl po dobu výkonu trestu zaměstnán či z jakých důvodů nebyl zaměstnán - např. v příslušné věznici není dostatek práce pro všechny zájemce o ni)
  • v textu se může uvést co hodlá vězeň dělat po propuštění z věznice, tj. rodinné zázemí, možnosti dalšího bydlení a práce
  • je možné uvést konkrétní důvody, které vedly k uvěznění a následně se zmínit o tom, co hodlá do budoucna dělat pro to, aby se to neopakovalo (např. u narkomana terapie v léčebném zařízení apod.)
  • v závěru je třeba uvést, čeho se vězeň domáhá, tj. že navrhuje, aby ho soud podmíněně propustil z výkonu trestu odnětí svobody za současného stanovení přiměřené zkušební doby

........................................................................................................

podmíněné propuštění z výkonu trestu

Podle § 88 odst. 1 trestního zákona soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a

a) odsouzený vykonal alespoň polovinu uloženého, nebo podle rozhodnutí prezidenta ČR zmírněného trestu odnětí svobody, nebo

b) odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého, nebo podle rozhodnutí prezidenta ČR zmírněného trestu odnětí svobody.

Jestliže odsouzený za přečin prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba, může ho soud podmíněně propustit na svobodu i předtím, než vykonal část trestu odnětí svobody vyžadovanou pro podmíněné propuštění podle odstavce 1.

Soud nevyhoví návrhu ředitele věznice na podmíněné propuštění odsouzeného na svobodu, jen je-li zjevné, že by odsouzený po propuštění na svobodu nevedl řádný život.

Soud při rozhodování o podmíněném propuštění odsouzeného za zločin přihlédne také k tomu, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu a zda částečně nebo zcela nahradil či jinak odčinil škodu nebo jinou újmu způsobenou trestným činem nebo zda vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem.

Zákonné podmínky pro podmíněné propuštění:

1) odsouzený vykonal zákonem požadovanou část z uloženého trestu (třetina, polovina, dvě třetiny)

2) odsouzený svým chováním a plněním svých povinností zejména ve výkonu trestu prokázal polepšení

3) odůvodněný předpoklad vedení řádného života - vytvořené zázemí pro bydlení i práci (možnost společenské záruky).

V případě projednání žádosti o podmíněné propuštění soudem a jejím zamítnutí může odsouzený (včetně rodiny, právního zástupce) opět podat žádost až po uplynutí 6 měsíců. proto někdy soud vyjádří v průběhu jednání své námitky a umožní odsouzenému včas svou žádost stáhnout, doladit si návrh (o další doklady, záruky, pochvaly a pod...) a podat žádost znovu dříve, než za 6 měsíců. Zájmové sdružení občanů (tedy občanské sdružení Mozaika) není vázáno lhůtou 6 měsíců pro opakování zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění a jako jediné může za odsouzeného podávat žádost prakticky kdykoli.


Co je podmínečné odsouzení :

     Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody můžeme zjednodušeně pojmout jako právní institut, spočívající v tom, že osoba, vykonávající trest, je podmíněně propuštěná z výkonu tohoto trestu ještě před jeho celým výkonem - a to pod podmínkou, že povede ve zkušební době řádný život, případně splní další podmínky.

       Při podmíněném propuštění po uplynutí určené části trestu se vychází z myšlenky progresivního výkonu trestu odnětí svobody, kdy již samotná tato možnost ovlivňuje celou vězeňskou atmosféru a vězňům dává pozitivní perspektivu a stimuluje jej k pozitivním aktivitám (chování bez kázeňských přestupků a trestů, usilování o kázeňské pochvaly, aktivní přístup k práci ve věznici a pod ...), významným pro jeho resocializaci a může i zamezit negativnímu chování ve výkonu trestu. Po propuštění umožňuje tento institut v několika směrech pozitivně vracet propuštěného do svobodného života a je pro něj samotného motivací i oporou.

       Podmíněné propuštění je založeno na myšlence, že pokud bylo doposud odpykanou částí trestu dosaženo jeho účelu, respektive prokazuje-li byť jen částečný výkon trestu na základě určitých indicií pravděpodobnost v tomto směru, další výkon trestu není potřebný a tedy ani opodstatněný (což je vždy jen na posouzení a rozhodnutí soudce, odsouzený nemá ze zákona nárok být podmíněně propuštěn, má pouze nárok po určité délce trestu o podmíněné propuštění soud požádat).

       Podmíněné propuštění z výkonu z výkonu trestu odnětí svobody je významným prostředkem k dovršení nápravy a resocializace odsouzeného a neznamená tedy UKONČENÍ tohoto procesu, ale POKRAČOVÁNÍ působení na pachatele v jiných podmínkách (na svobodě) a jinými prostředky, než vlastním výkonem nepodmíněného trestu odnětí svobod (probační dohled, protidrogové léčení, různá jiná omezení a povinnosti).

       Podmíněné propuštění vychází z předpokladu, že proces nápravy odsouzeného může probíhat rychleji, než soud při ukládání trestu předpokládal a že není nutné zbytečně prodlužovat jeho pobyt ve vězení. To za předpokladu, že se odsouzený napravil natolik, že nepředstavuje nebezpečí pro společnost.

      Smyslem podmíněného propuštění je především umožnit opustit brány věznice osobám, které během svého pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody dokázaly analyzovat své protiprávní jednání, sebekriticky se k němu postavit, vyvodit z něj poučení a svým aktivním a kladným přístupem ve výkonu trestu prokázat své polepšení. jedná se o mimořádný institut, tedy něco, co dostává někdo, kdo prokáže, že trest svůj účel splnil dříve, než vykonal svůj trest v jeho plné délce. Nejde tedy o něco, co by bylo udělováno automaticky.

     Současně je na místě zdůraznit, že taktéž nemůže jít o prostředek, jak snížit počet osob ve výkonu trestu odnětí svobody, byť jsou v tomto směru určité kroky podnikány.

volně podle článku JUDr. Romana Vicherka, soudce OS v Ostravě, z materiálů Centra sociálních služeb Praha


Co je společenská záruka :

     Jednou z možností, jak umožnit podmíněné propuštění a realizovat jeho smysl, je přijmout záruku za dovršení nápravy odsouzeného.

       Ustanovení § 88 odst. 1. trestního zákoníku obsahuje kromě základních podmínek (odsezení stanovené části trestu, chování ve výkonu značící změnu a kladnou výchovu, zázemí pro práci a bydlení venku ...) třetí podmínku, která je určená taxativním výčtem. Tedy k prvním dvěma podmínkám přibude třetí - a tou je předpoklad vedení řádného života dle písmene a), nebo dle písmene b). Jinými slovy - soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného od zájmového sdružení občanů.

       Samotný text zákona ale může vést k mylnému závěru, že postačí naplnění pouze jedné z těchto podmínek - tedy buď bude u odsouzeného shledán předpoklad vedení řádného života, nebo že soud přijme za odsouzeného záruku za dovršení jeho nápravy. Takto ale nelze tyto podmínky interpretovat, jistý předpoklad vedení řádného života po podmíněném propuštění musí být vždy!

        V tomto případě je rozdíl mezi podmínkou, stanovenou pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v ustanovení § 88 odst. 1. písmene a) a podmínkou podle § 88 odst. 1. písmene b) trestního zákoníku spočívá v tom, že závěr, podle něhož pachatel povede v budoucnu řádný život, bude při užití podle písmene b) důvodný až teprve, když zde přistoupí okolnost, že pachatel nebude po propuštění odkázán jen sám na sebe, ale že výchovné spolupůsobení a pomoc zájmového sdružení občanů, které převzalo záruku, umožní dovršit jeho nápravu a zajistit trvalejší tendenci dalšího pachatelova řádného života.

      Je tedy zjevné, že předpoklad vedení řádného života u jednání o podmíněném propuštění z výkonu trestu musí být vždy, ale při užití § 88 odst. 1. písmene b) lze některé podmínky pominout (například zajištění zaměstnání a ubytování), protože se společenskou zárukou zájmového sdružení občanů řeší soud situace, kdy je na pochybách, zda podmínka předpokladu řádného života byla naplněna zcela, či nikoli. Tato pochybnost je v tomto případě vyřešena zárukou, že pachatel nebude po svém propuštění odkázán jen sám na sebe, ale že právě přistoupí výchovné spolupůsobení a pomoc zájmového sdružení občanů.

       Tento postup ale nezachrání situaci, kdy nebude podmínka předpokladu vedení řádného života shledána vůbec, například pokud půjde o několikanásobného recidivistu, který již byl v minulosti podmíněně propuštěn a ve zkušební době podmíněného propuštění se dopustil další trestné činnosti. Záruku zájmového sdružení občanů lze uplatnit jen u těch odsouzených, u kterých jsou shledávány závady a nedostatky v chování, eventuálně v jejich osobnostních rysech a je tedy možno výchovným působením kolektivu přispět k jejich nápravě. Záruka za dovršení nápravy odsouzeného tedy nenahrazuje předpoklad vedení řádného života odsouzeného, ale pouze tuto podmínku doplňuje a částečně modifikuje.

      Trestní zákoník neupravuje okruh osob, které jsou aktivně legitimovaní k nabídce převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného. V tomto směru je nutné vycházet z ustanovení trestního řádu, který v ustanovení § 331 odstavec 3. trestního řádu uvádí jako osobu oprávněnou podat žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody zájmové sdružení občanů.

Toto zájmové sdružení občanů a jeho činnost je poté definováno v ustanovení § 6 trestního řádu :

§ 6 (1) Zájmové sdružení občanů může nabídnout převzetí záruky

a) za chování obviněného, jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno,

b) za převýchovu odsouzeného, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, kterému byl uložen trest odnětí svobody, jehož výkon byl odložen na zkušební dobu, u podmíněně odsouzeného k trestu odnětí svobody s dohledem, nebo

c) za dovršení nápravy odsouzeného, který vykonává trest odnětí svobody, trest zákazu činnosti nebo trest zákazu pobytu; v těchto případech může zájmové sdružení občanů současně navrhnout podmíněné propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu. K získání podkladů pro takovou žádost se může se souhlasem odsouzeného informovat o jeho chování a dosavadním průběhu výkonu trestu.

(2) Zájmové sdružení občanů může také navrhnout, aby vazba u obviněného byla nahrazena jeho zárukou (§ 73), a podávat za odsouzeného žádost o udělení milosti a o zahlazení odsouzení.

(3) Zájmové sdružení občanů, které převzalo záruku, je povinno působit na obviněného nebo odsouzeného, aby žil řádným životem, a k tomu přijmout potřebná opatření; zájmové sdružení občanů rovněž dbá, aby nahradil škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou způsobil trestným činem, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení, které získal trestným činem.

Zájmová sdružení občanů jsou pak uvedena v § 3 trestního řádu :

§ 3 (1) Odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů a ostatní občanská sdružení s výjimkou politických stran a politických hnutí, církve, náboženské společnosti a právnické osoby sledující v předmětu své činnosti charitativní účely (dále jen "zájmová sdružení občanů") mohou působit při zamezování a předcházení trestné činnosti způsobem uvedeným v tomto zákoně.

(2) Zájmová sdružení občanů mohou spolupůsobit při výchově osob, u nichž soud rozhodl o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, nebo jejichž trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, u podmíněně odsouzených, podmíněně odsouzených k trestu odnětí svobody s dohledem a podmíněně propuštěných; pomáhají také vytvářet podmínky, aby odsouzený žil po vykonání trestu řádným životem.

Právo spolkové je uvozováno Listinou základních práv a svobod, a to konkrétně článkem 20. odst. 1) :

Článek 20 (1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích.

(2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich.
(3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých.

(4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu.

Dále je rozvedeno od 1. 1. 2014 novým Občanským zákoníkem o vzniku a fungování "Spolku" - přesněji "Zapsaného spolku", kterým jsou nahrazena dřívější "Občanská sdružení".

      Nejvyšší soud ČR konstatoval, že hlavním cílem záruky zájmového sdružení je výchovným působením kolektivu přispět k nápravě a převýchově odsouzeného. Je proto povinností soudu, aby si před přijetím nabídnuté záruky řádným způsobem objasnil otázku, zda tu jsou předpoklady, aby se odsouzený napravil výchovným působením kolektivu, zejména zda zájmové sdružení, které nabídlo převzetí záruky, je vůbec schopno úkol nápravy obviněného úspěšně splnit.

       Pokud tedy zájmové sdružení osob splňuje požadavky na sdružení, popsané výše, může podat žádost o podmíněné propuštění, nebo se k takové žádosti, podané například odsouzeným, připojí. To může (na rozdíl od odsouzeného) učinit kdykoli, tedy i dříve, než uplyne lhůta 6 měsíců od poslední (zamítnuté) žádosti o podmíněné propuštění.

      Tento postup je dle zákona v pořádku, kdy se jedná o žádost odlišnou od žádosti odsouzeného. Pokud je taková žádost podávána, musí splňovat jisté formální předpoklady :

  • označení zájmového sdružení občanů a orgánů tohoto sdružení, který nabídku činí
  • ve kterém kolektivu občanů byla nabídka záruky projednána
  • jaké je zaměření tohoto kolektivu a jakým způsobem hodlá v přépadě přijetí záruky tento kolektiv záruku provádět
  • zda uvedený kolektiv byl seznámen s osobou obviněného, s povahou a motivy trestné činnosti, která se mu klade za vinu, případně i okolnostmi, které vedly k trestné činnosti, nebo umožnily její spáchání.
  • jak kolektiv hodnotí osobu obviněného na základě vlastních zkušeností s ním při jeho zapojení do činnosti zájmového sdružení i ve vztahu k trestné činnosti, která je mu kladena za vinu.
  • jakými výchovnými prostředky a opatřeními pro případ přijetí záruky chce kolektiv na obviněného výchovně spolupůsobit a které nedostatky v jeho chování, či vlastnostech hodlá výchovným působením odstranit.

      Základní nedostatky těchto žádostí spočívají ve skutečnosti, že jsou vypracovány, případně podepsány toliko oprávněnou osobou. Velmi často však není patrno, zda věc byla projednána s členy sdružení, zda byli všichni členové sdružení seznámeni s osobou obviněného, s povahou a motivy jeho trestné činnosti, která se mu klade za vinu, případně i okolnostmi, které vedly k trestné činnosti, nebo umožnily její páchání. je tedy nutno, aby došlo ke schůzi členů sdružení, kteří na základě svých stanov dospějí ke konkrétnímu stanovisku. Záruka by tedy měla obsahovat taktéž zápis z takové schůze, případně seznam přítomných členů včetně jejich podpisů.

      Dalším slabým místem záruk je nedostatečná možnost ovlivňovat chování a jednání odsouzeného, tedy jakými výchovnými prostředky a opatřeními pro případ přijetí záruky chce kolektiv na obviněného výchovně spolupůsobit a které nedostatky v jeho chování, či vlastnostech hodlá výchovným působením odstranit a jak. Zde je nejslabší místo většiny žádostí, kdy právě těmito instrumenty řada sdružení nedisponuje, nebo soudu neskýtají dostatečnou záruku. Je nutné být v tomto směru prozíravý, některé žádosti jsou ryze účelové a účelově domluvené. Pokud je však sdružení schopno zajistit ubytování a zaměstnání odsouzeného, disponuje již možnostmi, jak na odsouzeného výchovně působit.

       K získání podkladů pro rozhodnutí o nabídnutí záruky a pro žádost o podmíněné propuštění odsouzeného se může zájmové sdružení občanů informovat o stavu převýchovy odsouzeného (§ 74 písmeno d) a § 75 odstavec 2 ŘVTOS). Zájmové sdružení občanů, které převzalo záruku za dovršení nápravy podmíněně propuštěného, je povinno působit na odsouzeného, aby žil řádným životem a k tomu přijmout potřebná opatření. Zájmové sdružení občanů rovněž dbá, aby nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem.

      Soud o takovéto záruce rozhoduje usnesením, proti kterému je přípustná stížnost. I v případě podmíněného propuštění soud i nadále spolupracuje se zájmovým sdružením. Pokud bude záruka zájmovým sdružením odvolána, rozhoduje soud při veřejném zasedání, kdy rozhodne s ohledem na dosavadní jednání a chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění, že ponechá v platnosti podmíněné propuštění i nadále, anebo že odsouzený vykoná zbytek trestu, ze kterého byl podmíněně propuštěn. Stejně tak jako v řízení o osvědčení se soud opírá o vyjádření zájmového sdružení občanů.

volně podle článku JUDr. Romana Vicherka, soudce OS v Ostravě, z materiálů Centra sociálních služeb Praha