Obilí, obiloviny


      Kdy přesně začal člověk jíst obilí, se lze jen dohadovat. V každém případě začali rolníci starověku pěstovat a kultivovat obilí již před 7.000 lety - a nalezené náčiní pro sběr divoce rostoucích zrn je ještě o mnoho tisíc let starší.

      Pradávný výrok "Jsi to, co jíš", je dnes stejně pravdivý, jako kdysi. Celozrnné obiloviny jsou vyváženou potravinou, vedoucí ke stálosti a vyrovnanosti. Výživa, založená na obilí, vytváří stabilitu, uvádí do harmonie tělo i ducha a do našich vztahů vnáší mír a snášenlivost.

       Strava, založená na obilí, je také mnohem hospodárnější pro jedince, rodinu i stát, než strava, založená na červeném mase, vejcích a sýrech. Tam, kde většina obilí padne na chov dobytka, se na kilo masa spotřebuje dvacetkrát více obilovin, než na kilo jídla pro člověka (chléb a pod ...). I díky tomu si prudce znečišťujeme planetu a zhoršujeme vlastní zdraví - nadbytečným používáním postřiků, chemikálií, prostředků proti hmyzu, chemických hnojiv a pod ...

      Různé druhy obilí jsou vysoce vyvinuté rostliny a představují evolučně mladší produkt celé rostlinné říše. Jde o jediné rostliny, u nichž jsou semena zároveň plodem.

     Jak vypadá například pšeničné zrno?

      Slupka, chránící klíček a moučné jádro dodává vlákninu a obsahuje také enzymy a oleje. Pod slupkou se nacházejí bílkoviny, minerály a vitamíny (mezi jinými i mnoho B vitamínů). Moučné jádro se sestává hlavně ze škrobu (u rýže a prosa obsahuje také bílkoviny). Moučné jádro dodává výživu klíčku, jako zárodku nové rostliny. Klíček je centrem životní síly, nezbytné pro vznik nové rostliny. V klíčku jsou obsaženy minerály, vitamíny a vysoce hodnotný olej. Je pozoruhodné, že přirozená rovnováha všech součástí zrna se shoduje s přirozenou vyživovací potřebou lidí. Tak, jako odpovídá mléko potřebám dítěte, odpovídá obilí výživové potřebě dospělého člověka.

        Vitamíny :  velmi hodnotné jsou vitamíny B1, B2 a B6, které hrají důležitou roli při odbourávání tuků. Kromě toho se ve všech druzích obilí vyskytuje vitamín E a také podíl vitamínu K je často pozoruhodný.

      Minerální látky a stopové prvky : starají se o to, aby byly ostatní výživové látky zrna v našem trávicím ústrojí přeměněné bez problémů. Obilí je například dobrým zdrojem organické kyseliny křemičité, která podporuje přijímání železa a pomáhá udržet pružnost žil. Ovlivňuje i funkci mozku a nervového systému, má podstatný vliv na zdravou stavbu kostí, svalů, kůže, vlasů a nehtů. Díky se tomu se obilí řadí mezi nejlepší přírodní kosmetické prostředky.

     Tuky :  jsou v obilí nenasycené a obsahují esenciální oleje, jež jsou nutné pro udržení normálních pochodů v těle. V obilí se vyskytuje také linolová kyselina, která působí proti vzestupu cholesterolu a podílí se také na rozkladu tuků.

      Proteiny : Obilí je skutečně vynikajícím zdrojem bílkovin. Obsahuje poloviční až dvoutřetinové množství bílkovin, jako stejná porce masa, nebo drůbeže. Strava, orientovaná na maso, při níž je kalorická spotřeba pokryta pouze bílkovinami, může vést k okyselení krve. Pokud k tomu dojde, využije tělo své minerální látky, aby kyselost neutralizovalo. Obilí naproti tomu obsahuje ideální množství minerálních látek, díky nimž se bílkoviny rozkládají, aniž by došlo k okyselení - a současně dodává odpovídající množství sacharidů k pokrytí základní energetické potřeby lidského těla.

      Sacharidy :  V obilí jsou tzv. "polysacharidy", což jsou komplexní molekuly cukrů (několikanásobné cukry). Pro tělo jsou lehce stravitelné a jsou uvolňovány jako stálé palivo, které trvale a rovnoměrně zásobuje tělo i ducha energií.

      Otruby :  Důležitá složka obilí. U pšenice a u rýže je tato část zrna bohužel odstraňována, aby se mohla prodávat tzv. "bílá" rýže, nebo mouka. Jde o to, že většina minerálů a vitamínů v obilí je uložena pod ochrannou vrstvou otrub a jejich odstraněním se ztratí. U pšenice se přitom odstraní i větší část bílkovin, které jsou v otrubách obsažené. Otruby kromě toho obsahují enzymy, podporující trávení obilí - a vlákninu, jež pročišťuje trávicí aparát, pomáhá vstřebávat nadbytečnou žluč a přispívá k dobrému vyměšování. Vláknina vedle toho působí na dobré a pravidelné trávení.

      Shrnuto : celozrnné obilí je velice trvanlivé. Jeho výživné složky v něm mohou zůstat uschované opravdu dlouhou dobu. Když jsou však jednou otruby odstraněné, ztratí zrno většinu svých výživných látek. Obilná zrna jsou ve svém celkovém přirozeném stavu tak perfektně uzavřená, že ještě po dlouhé době v sobě mohou nést zárodky nového života, jak dokládá nález obilí v egyptských pyramidách. Celozrnné obilí pro nás tedy nepředstavuje pouze vynikající zdroj výživy, ale zásobuje nás také živou energií.

       Všechny druhy celozrnných obilovin čistí zažívací trakt, regulují trávení, snižují hladinu cholesterolu v krvi, podporují krvetvorbu, stabilizují krevní tlak, posilují svaly, srdce, mozek a nervovou soustavu, významně se starají o stabilizovanou hladinu cukru v krvi - a mnohé další. Kromě toho obilná strava postupně štěpí tuky, které se nashromáždily okolo životně důležitých orgánů a svalů a značnou měrou posiluje tělesné i duševní zdraví.



..............
..............
................

Druhy obilovin :

      Ječmen :  Posiluje játra a žlučník. Při pravidelném užívání podporuje rozpouštění hlenu a tukových usazenin, které se v těle nashromáždily následkem moderního způsobu stravování (výrazně očistný je ječmen perličkový, nesmí být ale zaměňován s ječnými kroupami). Ječmen šetří celý zažívací aparát a uvolňuje nervovou soustavu.

      Pohanka :  Posiluje ledviny a krev. Pohanková krupice je užitečný prostředek proti tělesné slabosti a vysokému krevnímu tlaku. Pohankový krém výborně pomáhá v mnoha případech zácpy.

      Kukuřice : posiluje srdce a tenké střevo. je spíše chladivou potravinou a proto se jí nejlépe v letních měsících a v teplém klimatu. Je obzvlášť prospěšná pro tvorbu krve. Při ledvinových problémech anebo při hromadění vody v nohou může být prospěšné jíst po nějakou dobu kukuřičnou polentu.

     Proso : posiluje žaludek, slinivku břišní a slezinu. Prospěšně působí na tvorbu krve, kostí, vlasů, nehtů a kůže. Proto je vhodné pro lidi, kteří mají problémy v některé z těchto oblastí (a také pro diabetiky).

    Oves : posiluje játra a žlučník. Obsahuje enzym, který pomáhá léčit deprese a kromě toho stimuluje slabou štítnou žlázu. Olej v ovsu působí hřejivě a chrání zažívací trakt.

      Rýže : posiluje plíce a slepé střevo. Je nejsnáze stravitelným druhem obilí a proto se doporučuje nemocným a těm, kteří nejsou ještě na obilnou stravu navyklí. Čaj z pražené rýže je užitečný při léčbě z bolesti hlavy a při průjmu.

     Žito : posiluje játra a žlučník a zlepšuje složení krve. Je obzvlášť zotavující, podporuje vytrvalost a zahřívá.

       Pšenice : taktéž posiluje játra a žlučník a dodává svalům pružnost. Celá vařená zrna pšenice jsou obzvlášť doporučeníhodná při zácpě.


       Je-li jednou obilí sešrotované, nebo pomleté, rychle ztratí své prchavé vitamíny a svou životní sílu. Jsou tu však produkty, jako bulgur, ovesná krupice, rozdrcená zrna a celozrnné pšeničné nudle, nebo celozrnný chléb, obsahující "zbytky" celých zrn, které se proto ještě trochu přibližují, pokud jde o rovnováhu živin, té plnohodnotné stravě, kterou nám v podobě obilovin darovala příroda.

    Bohužel ztráta živin je ještě výraznější, jsou-li ze zrna odstraněny jeho určité části za účelem výroby bílé mouky a bílého pečiva/chleba a pod ... Bílá mouka je ve světě ke škodě nás všech hlavní obilnou potravinou.

      Bílá mouka se po umletí prosívá, aby se odstranily otruby a klíčky - čímž se připraví o zásadní část svých vitamínů, minerálů, enzymů. bílkovin, esenciálních olejů a vlákniny. To, co zbude, je nevyvážená masa, kterou tvoří skoro pouze škrob. To vede k obezitě, zácpě, vysokému krevnímu tlaku, překyselení organismu a dalším problémům.

      Nejlepším řešením je začít zpětně používat k přípravě potravy celá zrna, nebo alespoň při pečení chleba, či výrobě těstovin sáhnout po celozrnné mouce. Platí, že čím čerstvější mouku použijeme, tím lépe.

     Jestliže si k upečení chleba použijeme umeleme vlastní mouku, bude téměř stejně hodnotná, jako nerozdrcené obilí. Domácí, čerstvě pomletá mouka neobsahuje jenom více vitamínů a enzymů, ale také chutná mnohem lépe, než stará bílá mouka z obchodu. Pro chuťové a především zdravotní přednosti čerstvé mouky se opravdu vyplatí koupit si vlastní mlýnek.

        Nejlepší mlýnky jsou s přírodním kamenem. Tyto mlýnky melou obilí rovnoměrně a tím dávají těstu pružnost a hebkost. Kromě toho se kamenné mlýnky nepřehřívají a neničí vitamíny, jak seto stává u mlýnků s ocelovými noži. A konečně, s mletím na kameni se energie v živých zrnech tak silně nerozdělí, díky čemuž dostaneme kypřejší mouku s větším množstvím životní síly. je ale důležité, aby byl v mlýnku kámen přírodní, ne uměle vyrobený.

      Závěrem : Koupíme-li si obilí dobré kvality, můžeme zdraví prospěšné vlastnosti této potraviny ještě zvýšit. Pokud je to možné, mělo by to bít obilí pěstované bez chemických hnojiv, nestříkané pesticidy. Takto přirozeným způsobem pěstované obilí má mnohem větší výživovou hodnotu a není zatížené chemickým odpadem a jedy. Jeho chuť je výrazná a uspokojující.

       Při nákupu obilí si dejme pozor na to, aby zrna měla víceméně stejnou barvu. Je-li mnoho zrn světlejších, nebo ještě zelených, je zřejmé, že bylo obilí sklizeno příliš brzy. Velký počet rozbitých, prasklých, nebo roztříštěných zrn signalizuje, že bylo obilí nevhodně ošetřeno a velká část jeho energie i klíčivosti se ztratila.

       Obilí by mělo být uloženo na chladném, suchém a tmavém místě. Nikdy by nemělo být vystaveno velkému horku, nebo přímému slunečnímu záření. Obilí v pytli, či papírovém obalu nenechávejte ležet přímo na podlaze, mohlo by začít plesnivět. Máte-li problémy s hmyzem, uložte obilí navíc do igelitového pytle. Při správném uložení si obilí svou životní sílu zachová ještě mnoho let.