Než začneme lovit sílu


Předchozí kapitola : "Děravý kýbl" - a teď pokračování :


       "Lovit sílu" není samo o sobě těžké. Denně to děláme všichni. Když spíme, odpočíváme, nebo děláme něco, co nás těší, co máme rádi a u čeho se cítíme dobře. V takových okamžicích svou životní sílu/energii přijímáme do energetického těla - a v jiných okamžicích, kdy to potřebujeme, vydáváme energii na zvládnutí každodenních činností, rutin, nebo náročnějších, či zcela krizových situací. Svou vnitřní baterii vybíjíme a nabíjíme stejně automaticky a bez přemýšlení, jako baterku ve svém mobilu, nebo benzinovou nádrž ve svém automobilu. A protože tomu vůbec nevěnujeme pozornost a okolo nás je tolik možností a podnětů co dělat, čím se zabývat a čeho se bát, tak máme svou vnitřní baterii stále vybitou a živoříme z loužičky energie na dně. Jezdíme autem, které má v nádrži stále jen dva, tři litry benzínu .... a celý život se bojíme, že nedojedeme včas k benzínce ....

      Kdo by ale nechtěl mít víc energie, víc síly .... kdo by nechtěl zjistit, co to praktiky znamená, co nového se mu zpřístupní, jaké nové schopnosti v sobě probudí a ovládne? Co takhle žít neustále s nádrží plnou po okraj?

      To, co je jiné na cestě lovce síly, bojovníka, je zbavení se té nepochopitelné a iluzorní představy o sobě samých, že naše zásoby energie jsou nevyčerpatelné, že když stíháme udělat určitý počet činností na jedno nabití, tak proč bychom nestihli udělat o 50% procent víc činností, nebo dvakrát tolik .... I když rozumíme tomu, že s vybitou baterií mobilu dál bez nabití nemůžeme volat, ani hrát hry .... i když rozumíme tomu, že když nám v nádrži dojde benzín, nepřemlouváme motor, aby jel dál, ale jdeme s kanystrem pro další benzín ... tak přesto sami sobě vůbec nerozumíme a snad ani rozumět nechceme. Být poslušnou ovcí ve stádě s loužičkou životní síly na dně energetického těla je přeci tak pohodlné .....

       A když někdy někde náhodou nabereme trochu víc síly/ energie a cítíme se odpočatější a schopnější, tak co uděláme? Ihned si nabereme další činnosti - chvilku je i zvládeme, než nám dojde energie - a o to hůř pod vším za chvíli padáme a klesáme s úplně vybitými bateriemi. Když to tak jde den za dnem, týden po týdnu, měsíce, někdy i roky, nakonec z toho vysílení onemocníme, zeslábneme a zhroutíme se.

         To vše, tento obraz nepochopení práce s vnitřní energií, který v sobě nosíme téměř všichni, lze ale kdykoli zastavit, přerušit a obrátit. Jen to chce v hlavě přepnout, pochopit principy, jak energie pracuje a jak s ní pracujeme my sami. Je to vlastně úplně stejné jako hospodaření s penězi - je jedno, kolik vyděláváme, když stejně všechno rozházíme a ještě se zadlužíme. Buď se naučíme hospodařit tak, abychom nejen vyšli každý měsíc s výplatou, ale ještě nám zbylo na rezervy, nebo ne. U vnitřní energie je to stejné. Tohle pochopit je základ, jinak ať už budete dělat cokoli chcete, bude všechno špatně.

     Jak jsem psal na předchozí stránce tohoto webu (děravý kýbl ), nemá smysl lít vodu do nádoby, ve které jsou díry. Proto nemá smysl začít praktikovat, nebo chodit na nějaké aktivity, které vás energeticky posilují, když neodstraníme životní situace, návyky, rutiny, povinnosti, či lidi, kteří/které nás opakovaně silně vysilují - kteří/které nám tu nově získanou energii ihned seberou - a nás to jen o to víc zabolí, nebo poničí.

      Nejprve, jako úplně první krok, je třeba se zastavit, pochopit sami sebe, zjistit, co nám schází a co nás trápí a vysiluje (jaké jsou díry v naší vnitřní baterii, proč a jak se nám z ní energie ztrácí) a když už čímkoli a z čehokoli nějakou volnou energii navíc přijmeme, tak ji ihned na místě zaměříme na to, díry a odtoky energie u své vnitřní baterie (u svého kýble) odstraníme, zacelíme, vyléčíme. Dává vám to smysl? A teprve s funkční vnitřní baterií bez děr bude mít smysl ji začít nabíjet - a to už si zas povíme později, na to je ještě dost času.

     Pochopit a porozumět, co a proč je třeba dělat, co tím chceme získat a proč to všechno děláme - to nám otevře oči a uvolní mysl. Musíme vidět na cestu, po které chceme jít, chápat, co je na jejím konci, jaký je její výsledek - jinak se životem motáme se zavázanýma očima v prostředí, kterému nerozumíme, v situacích, které nechápeme, stále si jen vysíleně na něco ztěžujeme - a dřív, či později tomu jen zbytečně podlehneme a umřeme. To je cesta slepé poslušné ovce ve stádě stejných poslušných ovcí. Já ale jdu cestou vědomého bojovníka a lovce síly. Jak jste na tom vy?

      Vydat se po cestě svobodného bojovníka, který má svůj život a své rozhodování sám pevně v rukou, je možné. Pro každého. Hned teď. I kdyby vám bylo jen 15 let, nebo 80 pryč. Není to o boji s někým, nebo s něčím mimo vás. Je to boj za sebe sama a se sebou samým.

      Zastavit se a přemýšlet o tom, jak, kdy a s kým energii čerpáme a nabíjíme se a kdy, kde a proč svou energii ztrácíme a vyčerpáváme se, je klíčem k postupnému řešení své energetické rovnováhy a k pochopení své energetické bilance. Představte si, že stejně tak, jako já nyní mluvím o energetickém těle, se vy podíváte do své osobní pokladničky (peněženky, účtu ...) a popřemýšlíte nad tím, proč se vám stále nedostává peněz, proč žijete od výplaty k výplatě a proč nemáte rezervy a tím pádem klid a pohodu v oblasti svých financí. Vystopovat a najít si vše, co společně tvoří vaše měsíční příjmy a na druhé straně výdaje, je úplně totožné v oblasti peněz i v oblasti vnitřní energie. Odněkud mi peníze přicházejí, za něco je utrácím. Stejně tak mne určité věci, situace, prostředí, lidi, myšlenky .... nabíjí energií a v jiných a s jinými ji zase vydávám a ztrácím. V obou případech platí, že pokud více vydávám, než přijímám, jsem v průšvihu. A v obou případech také platí, že abych více přijímal, než utrácel, musím buď za stejných výdajů více vydělávat, nebo za stejných příjmů méně utrácet.

       Ve vaší osobní peněžence ale nejde jen o to, navýšit si příjmy - pokud současně nepřemýšlíme i nad tím, jak snížit výdaje, hlavně ty zbytečné, které máme opakovaně. Protože u běžných lidí funguje to, že čím víc vydělávají, tím více utrácejí, tak jsou jim větší výdělky k ničemu. Je úplně jedno, jestli domů každý měsíc přinesete třicet tisíc, nebo sto tisíc, když všechno tak i tak utratíte - a na konci měsíce máte v peněžence zase nulu.

      Bojovníkem a lovcem síly je pak ten, kdo si navýší cílevědomě zdroje (peněz, volného času, či energie, je to stejné), zbaví se nepotřebných a neužitečných ztrát a dokáže si takovou bilanci dlouhodobě udržet. K tomu je potřeba dávka sebekázně a sebeovládání - hned všechno neutratit a nerozházet. A tak bojovníkovi na konci měsíce zbude v peněžence třeba deset tisíc (a je úplně jedno, zda jeho přímy jsou třicet tisíc, nebo sto tisíc měsíčně), které na nic nepotřebuje a může si je dát stranou. Najednou jsou z peněz, které jste sice vydělali, ale hned utratili, peníze, které zůstali a jsou volné. Jsou kdykoli k dispozici na cokoli nečekaného - a to je začátek finanční svobody a také klidu. A v tom je celá ta magie - a v prostředí vnitřní energie a vnitřní síly máme najednou k dispozici volnou energii, kterou jsme nikdy neměli (jen jako malé děti). Najednou ji opět máme.

      Nejprve tedy v aktivaci energetického těla bojujeme o svou VOLNOU ENERGII.  A prvním krokem je pochopit, co je to VOLNÁ ENERGIE a jak se liší od VÁZANÉ ENERGIE. A to už je obsahem další stránky, pokud chcete, přejděte na ni :  Volná a vázaná energie

Pokud nemůžete, nebo nechcete zdlouhavě číst psaný text na tomto webu (bude ho opravdu hodně), najdete na každé stránce i audio verzi, kterou pro vás postupně namluvím. I já někdy rád zavřu oči a jen poslouchám - a někdy se zase po kouskách procházím textem, přemýšlím, vracím se ...