Největší energetické výdaje - volná a vázaná energie


Toltéctví je jen znovuobjevování a aktivace toho, co je každému z nás vrozené a přirozené. Není to učení pouze pro vyvolené, je úplně pro všechny.

        Toltéctví je čistě praktická záležitost. To, že má své zdroje až v dávnověku ztracených středoamerických civilizací Aztéků, Inků, Mayů, Olméků, Toltéků a dalších už dnes, alespoň pro obyvatele Střední Evropy, mnoho neznamená. Je dobré to vědět a pochopit, ale není dobré se vracet do minulosti, ve které již nežijeme a ani to nebyla minulost naší evropské civilizace. Přesto má moderní Toltéctví obrovský potenciál k naprosté změně vašeho vnímání všeho - života, okolí, civilizace, světa, času, síly, vesmíru.


     Každý začátek je o tom, čeho je třeba se zbavit. Představte si sami sebe jako nádobu pro vnitřní energii. Vše, co vás nervuje, stresuje, vysiluje a oslabuje, od malicherností po velké životní problémy, si představte jako díry v této nádobě, kudy vaše životní energie odtéká. Bude mít teď hned logiku začít hledat nové zdroje energie a nalévat ji do nádoby, která je plná děr?

     To by mělo stejný užitek, jako dávat peníze gamblerovi, závislému na automatech, nebo narkomanovi, závislému na drogách - každou korunou, kterou mu dáte, jen posílíte jeho závislost, čím více mu dáte, tím hůř pro jeho budoucnost.

     Objevte nejprve důvody a původ děr ve své nádobě na energii, kterými ji ztrácíte, spravte je, zbavte se jich, zalepte je - a pak bude mít smysl svou nádobu začít plnit novou energií a tím postupně aktivovat své spící energetické smysly a schopnosti.


V Toltéctví pracujeme se základními pojmy : "energetické tělo", "vázaná energie", "volná energie" a "rutiny". Pokud bych je měl objasnit v jednm odstavci, je to asi takto :

      Při narození jsme obdařeni zdravým fyzickým i energetickým tělem (teď neřeším vrozené vady a poruchy). Fyzické tělo začínáme trénovat pod vedením rodičů, příbuzných, učitelů, přátel, kteří nás učí sedět, chodit, plavat, jíst, vykonávat potřebu, sportovat a pod ... Energetické tělo je zcela čisté a naplněné volnou enerií, kterou se snažíme úplně přirozeně k něčemu použít. Proto dítě vše prožívá naplno, intenzivně a s plnou koncentrací - když si hraje, je zcela ponořeno do hry, když jí, tak se věnuje jídlu, když běhá, tak s plnou radostí. Jak rosteme, navazujeme nejprve sociální vazby a vztahy s lidmi okolo sebe, uvědomujeme si místo, dům, byt, město, do kterého patříme, zjišťujeme, že nám něco patří (například hračky, oblečení) a něco ne a začínáme také chtít to, co nemáme a toužit po tom. Vždy, když někoho poznáme, něco dostaneme, něco pochopíme, se naše energetické tělo prováže a vytvoří pouto. Některá jsou celoživotní a velmi silná (pouto s matkou, otcem, sourozencem), jiná méně důležitá, ale přesto velmi silná (s prarodiči, tetami, strýci, bratranci a sestřenicemi). Některá jsou krátkodobější (první kamarádi a kamarádky, učitelé na školách, děti ze sportovních, nebo uměleckých kroužků, letních dětských táborů a pod ...) Některá jsou tenká a rychle mizí (drobné události, předměty a malé radosti).  Jak den za dnem rosteme, máme čím dál více původně volné enerie rozvrstvené a tedy "vázané" k lidem, místům, věcem - a v tomto provazování pokračujeme dále. Vytváříme si první "rutiny", tedy opakující se činnosti a povinnosti - začínáme chodit do školy, do kroužků, každé ráno provádíme hygienu, každý večer máme své zvyklosti před usnutím .... Rosteme a navazujeme romantické vztahy, ženíme se a vdáváme se, jsme v práci a přibudou pracovní vztahy s kolegy, nadřízenými i podřízenými - neustále svou volnou energii, kterou jsme používali od narození na to, co nás právě napadlo a k tomu, co jsme právě potřebovali - svazujeme s rutinami života - až se jednoho dne, aniž si to uvědomíme, stane, že svou veškerou volnou energii máme s něčím svázanou. Pak přijde zajímavá osoba do vašeho života, ale vy na ní vůbec nemáte čas a sílu ji poznat. Dostanete nabídku jet na zajímavý výlet, ale vaše povinnosti a rutiny vám to vůbec nedovolí. Toužíte si zkusit sport, který jste nikdy nedělali - ale nezvládnete k tomu udělat jediný praktický krok. Veškerá vaše volná energie, kterou byste mohli použít do nových věcí, nápadů, vztahů a příležitostí, je pryč. Nezmizela, ale proměnila se - z "volné" na "vázanou". Váš magický dobrodružný a zajímavý život se změnil na jednotvárný sled neustále stejných a ubíjejících rutin.  Je vám to povědomé?


     Znovu si sami sebe a své energetické tělo představte jako nádobu na svou životní energii, životní sílu. Udělejte si nějakou vizualizaci - třeba v podobě vědra vody, nebo sudu, velkého míče, jak sami chcete - a všechny své vztahy, povinnosti, pocity, lásky i nenávisti jako kabely, roury, hadice (opět jak sami chcete), díy kterým neustále z nádoby proudí vaše energie do opakujících se činností, do vlastnických vztahů, do neustálých obav, do pracovních i rodinných poviností - a nejvíce do citových vztahů s jinými lidmi - partnery, dětmi, rodiči, přáteli, příbuznými - ale i nepřáteli, kterým se stále bráníte.

      Váš život se dá z hlediska denní bilance energie vyjádřit takto : spíte a nabíráte síly, vstanete a nabrané síly začnete vydávat do obvyklých rutin : ranní hygiena, vybavit děti do školy, jet do práce, pracovat, cestou domů z práce nakoupit, zařídit, co stihnete, postarat se o děti, uklidit, uvařit, usnout .... co jste načerpali, to jste vydali ... a ráno druhý den se vše opakuje znovu. O víkendu uklízíte dům, jedete na rodinnou návštěvu, jdete na fotbalový zápas syna, taneční představení dcery ... a je pondělí a zase nastupují rutiny všedního dne. V rutinách už jsou dnes i mladí lidé - ráno do školy, odpoledne do kroužků, ze všech stran se jim nabízí, co ještě nemají a měli by mít, aby nebyli "out" a volná enerie se ztrácí před očima šíleně rychle.

     COKOLI zajímavého vám vstoupí do života, stereotypně odpovídáte: "rád bych, nemám čas, nemám kdy, musím támhleto a tadyto, až budu starší a nebudu mít na krku děti, až dodělám tohle, nebo tadyto ....." Prostě rádi byste, ale nezbyla vám ani špetka volné enerie na něco, co není součástí vaší rutinní existence. Jste jako moucha, dokonale lapená v pavoučí síti, ale pavoukem, který pracně upletl tu síť, jste vy sami.


     Důkaz přechozích slov?  Každý z nás je sám sobě důkazem existence energetického těla a pohybu energie, stačí se zaměřit na své pocity ve  chvíli, kdy se vám něco děje. Právě jste dosáhli úspěchu, něco jste zvládli, dokončili, nebo vyhráli? Cítíte, jak do sebe sajete energii situace a blahopřání a obdiv lidí jako suchá houba vodu? Jak se najednou cítíte lépe, silnější, mladší, jak je svět najednou barevnější a hezčí? To jste cítili příval energie, to jste se nabíjeli, to energie tekla z prostoru do vašeho energetického těla. A v jiných situacích, kdy se vám něco nepovedlo, kdy vás někdo zesměšnil, nebo ponížil, kdy jste prohráli .... necítili jste se najednou menší, slabší, bezmocní, unavení a vysílení? Nezešedl svět kolem vás, neztratil barvy a přívětivou tvář? To vaše enerie odtékala z energetického těla ven, nebo byla někým vysávána, nebo jste z ní kolem sebe stavěli zeď na svou obranu.... Každá taková situace, které denně zažíváte, je sama o sobě důkazem existence vaší vnitřní síly, vnitřní energie a energetického těla. Důkaz tedy máme - ale co s tím? Víme, že uvnitř nás je naše životní síla - ale nevíme si s ní prakticky rady.

      A důkaz trvalých vazeb?  Největší energetické vazby (trvalé propojení dvou energetických těl) máme s lidmi, které milujeme, nebo nenávidíme, nebo se jich bojíme. Když někoho milujeme, je naše spojení tak veliké a energie tak prolnutá, že zrada, nebo ztráta milovaného člověka je jako když z nás někdo vyrve obrovský zarostlý strom i s kořeny a v našem eneretickém těle zanechá obrovskou díru. Nebývá výjimkou, že takové poškození energetického těla a ztrátu své energie lidé neustojí a umírají, nebo páchají sebevraždu (nebo vraždu toho, kdo jim tu díru udělal, ve snaze ji zacelit). A naopak, pokud máme v životě někoho, kdo nám působí neustálé problémy, například někoho v práci, nebo ve škole, kdo nás neustále ponižuje, šikanuje, kdo z nás saje energii a sílu jako upír, kdo nás v práci tyranizuje, pomlouvá - když najednou odejte a zmizí - nemáte chuť slavit? Necítíte, jak se vám najednou vrací chuť do života, jak se narovnáváte a sílíte? Už víte, jak se cítí květina v květináči se suchou zeminou, když ji někdo najednou pořádně zaleje? Necítíte, jak energie, tak dlouho vydávaná jen na nutnou obranu před nepřítelem, najednou vtéká do vašeho energetického těla a sytí jej posilující životní silou?


K čemu je volná energie dobrá při situaci přežití, v krizi?

      Vždy, když je třeba se rozhodnout, jednat, ihned něco učinit, tak k tomu potřebujete volnou energii.  Je to jako s penězi - když vše, co vyděláte, už předem utrácíte v rutinních výdajích, jako je nájem, hypotéka, splátky, školné, pojistky, poplatky - tak si nedokážete nikdy koupit nic nečekaného, nezajdete si na dobré jídlo do lepší restaurace, nekoupíte si novou zajímavou knihu. To ještě není zásadní problém, je to spíše nuda setrvačného a rutinního žití - horší je, když vás najednou zasáhne nutný výdaj na něco zásadnějšího - vyhoří vám pračka, zadře se motor u auta, přestane fungovat televize, onemocníte těžší chorobou - nemáte na takové nenadálé výdaje ani korunu navíc, protože vše, co vyděláváte, jste "uvázali" předem do rutinních výdajů. Když vše předem "zaškatulkujete" do rutinních výdajů, je úplně jedno, zda je vaše výplata malá, velká, či gigantická - stále nemáte ani korunu volnou - prakticky volnou k něčemu, co chcete, nebo potřebujete právě teď, mimo své obvyklé rutiny.

      Energie/životní síla - funguje také tak - pokud ji už máte všechnu rozvsrtvenou do běžných každodenních rutin, povinností a závazků a stane se něco nečekaného, nedokážete nic udělat, pro nic se rozhodnout. Chcete utéci do bezpečí, ale máte "kotvy" v podobě majetku, nebo poviností, citových závazků. Chcete bojovat o přežití, ale nevíte jak, nevíte čím, nevíte kde, protože nemáte ani špetku volné energie, kterou byste do takového boje mohli dát.

Co tedy odlišuje bojovníka, bodyguarda (Toltéka) od běžných lidí?

     Je to především to, že bojovník, Tolték, si je vědom svých energetických závazků, výdajů a příjmů, rutin a celkové bilance a udržuje se disciplinovaně a vědomě v kladné bilanci - má pohotovostní rezervy, má dost volné síly pro řešení nečekaných situací a krizí, nezhroutí se před nebezpečím a není bezmocně lapenou mouchou ve smrtící pavučině vlastního chtění, lpění, rutin a nechtěných závazků a povinností. To je základ života svobodného bojovníka - lovce síly - Toltéka - co vy na to?


Různá zajímavá a doporučená videa z produkce NET-TV Mozaika EU: