Na co si dávat pozor u bezlepkové diety

Dieta pro lidi s celiakií - tedy pro nemocné pacienty s intolerancí na lepek - není synonymem pro zdravé stravování - něco dává a něco také bere. Pokud nerozumíte tomu, co děláte a děláte to jen proto, že vám někdo namluvil, že to dělat máte, tak si v důsledku můžete i hodně ublížit.


      Bezlepková dieta a strava znamená pro mnoho lidí různé věci, ale u většiny to má ke zdravému způsobu stravování dost daleko. Náhrady za kvalitní obiloviny totiž také mohou přinášet těžké kovy, toxiny a přebytečné tuky a cukry, nehledě na zbytečné finanční výdaje za tzv. " zdravé superpotraviny", nebo nejrůznější "zdravé" doplňky a náhražky stravy. Bezlepková dieta je skutečnou nutností pro jedince s diagnostikovanou celiakií, to lékaři naprosto uznávají - mnoho dalším lidem může přinést úlevu od nepříjemných pocitů až bolestí ze zažívání - to beze sporu. Ovšem eliminace lepku znamená rovněž odstranění velkého množství vlákniny a některých důležitých vitamínů a minerálů - pšenice, žito a ječmen jsou totiž chutná zrna plná vitamínů a vlákniny.

      Bezlepkový chléb, obilniny bez lepku, zákusky, krekry a pod ... s obilninami bez lepku představují svým obsahem tuku, cukru a soli hrozbu našemu zdraví. V těchto náhražkách totiž právě tuk, cukr a sůl nahrazuje přirozené pojivo (lepek), aby vůbec bezlepkové pečivo drželo pohromadě a zlepšuje jejich chuť, aby se dalo jíst.  Lepek totiž jako "lepidlo" drží všechny přirozeně pečené koláče, housky a chleby pohromadě.

      Pacienti na přísné bezlepkové dietě musí řešit nedostatek vitamínů a minerálů, především železa a vitamínů skupiny "B". Pokud současně vynechají ze stravy i mléko, mohou mít nedostatek vápníku.

     Pokud si odepřete lepek, musíte myslet na získání chybějících složek z jiných potravin. Ztracenou vlákninu a živiny je třeba doplňovat čerstvým ovocem, ořechy, fyzolemi, zeleninou a bezlepkovými obilninami (quinoa, proso, pohanka, čirok ...)

     Rýže, kterou lidé běžně nahrazují lepkové obilniny, může obsahovat vysoké množství arzenu, kadmia a rtuti. V jiných bezlepkových potravinách se může vyskytovat i cín, nebo olovo.

     U většího počtu amerických pacientů s celiakií se po zahájení bezlepkové diety objevily v následujících letech častěji neurologické problémy. Přestože byl tento fakt přisuzován vývoji nové autoimunitní nemoci, nedávné znepokojení z výskytu kovů (např. olova, rtuti, nebo arsenu) v organismu lidí, dodržujících bezlepkovou dietu naznačilo, že to může být ve skutečnosti důsledek otravy těžkými kovy.

    Rýže absorbuje arzen mnohem rychleji, než řada jiných rostlin. Studie Consumer Reports testovala několik druhů rýže z rozvíjejících se regionů celého světa a dospěla k názoru, že bio rýže se nikterak neliší od konvenčně pěstované rýže, protože oba druhy obsahují arsen ze stejného důvodu - tedy absorbcí z půdy a vody. Hnědá rýže "natural" obsahuje často nejvyšší hladiny, protože v lusku a otrubách se hromadí kovy, které se při zpracování bílé rýže vymílají.Nicméně hnědá rýže na druhou stranu obsahuje více živin a vlákniny.

     Snížit riziko přítomnosti arzenu ve vařené rýži je možné důkladným propláchnutím syrové rýže před vařením a použitím většího množství vody během vaření, kterou lze před podáváním slít. Tak se sice obětují některé živiny, aleobsah arzenu lze snížit až o třetinu.

      Rýže nemá zásadní nutriční hodnotu, neobsahuje totiž mnoho vlákniny ani bílkovin, v podstatě je to jen hromada sacharidů. Téměř všechny bezlepkové potraviny z obchodu obsahují nějaký podíl rýže. Většina bezlepkového chleba, těstovin, tortill, sušenek a moky obsahuje rýži. Proto je obecně doporučeno, aby lidé na bezlepkové dietě snížili objem konzumované rýže a výrobků z rýže a navýšili další jiné potraviny do své stravy.

      Další plodinou, která je pro bezlepkovou dietu typická je kukuřice. V mnoha kokuřičných produktech se ale objevuje mykotoxin (chemikálie tvořená houbami, nebo plísněmi, škodlivá pro lidi i domácí zvířata). Z posledních studií vyplývá, že hladiny mykotoxinu "fumonisinu", který je dáván do souvislosti s poškozeními nervové soustavy a rakovinou u zvířat, byly vysoké a vyvolávaly obavy při dlouhodobé konzumaci produktů na bázi kukuřice. Kontaminaci kukuřičných produktů fumonisinem rovněž uváděly další evropské výzkumné zprávy, což naznačuje potenciální toxicitu pro každého, kdo při bezlepkové dietě konzumuje značné množství kukuřičných výrobků.

      Rtuť - přirozeně se vyskytující těžký kov, který se v potravním řetězci hromadí. Už tak je součástí léků, amalgámových zubních plomb, teploměrů a dalších přístrojů, najdeme ji v bateriích, žárovkách - a v rybách, které jíme. Rtuť může poškozovat nervový systém, ledviny a plíce, způsobuje v těle záněty a negativně ovlivňuje imunitní systém.

     Nedávná studie prokázala čtyřnásobně vyšší hladinu truti v krvi celiaků, kteří dodržovali bezlepkovou dietu.

       Další studie prokázala zvýšené hladiny rtuti, olova a kadmia v krvi a hladiny cínu a arsenu v moči lidí na bezlepkové dietě, z nichž někteří trpěli celiakií a někteří ne.

     Důvod zvýšení hladin těchto prvků není zatím zřejmý - příčinou mohou být potraviny, změna absorpce, nebo reakce na rtuť. Každopádně je to varující signál.

     Při bezlepkové dietě se daří hubnout - pokud ze stravy vyřadíte veškeré bílé pečivo, těstoviny, dorty, sušenky a podobné sladkosti a nenahradíte je bezlepkovými náhradami, pravděpodobně opravdu zhubnete - nejíte bílé pečivo a sacharidy a výrobky z nich.

      Ovšem mnoho lidí, kteří dodržují bezlepkovou dietu, je překvapeno zjištěním, že naopak přibírají z mnoha bezlepkových výrobků (plných tuků, cukrů a soli), které mají nahrazovat to, co ze stravy vypustili (i když nemuseli). To má zvláště dopad na pacienty, kterým byla diagnostikována celiakie i cukrovka zároveň.

     Lidé s celiakií na bezlepkové dietě také ale přibírají na váze proto, že se jejich střeva hojí a začínají opět normálně zpracovávat potravu - což je ale samozřejmě projev vracejícího se zdraví, ne další nemoci. Chce to jen trochu snížit příjem potravin a kalorií.

      Posledním rizikem je kontaminace bezlepkových potravin lepkem - při výrobě, zpracování, vaření i způsobu stravování jak na veřejnosti, tak u rodinného stolu. Vždy je třeba opravdu oddělit bezlepkové potraviny důkladně od lepkových, na jejich úpravu používat oddělené hrnce, nádobí, plochy, jídelní talíře, příbory a pod ... Zvláště v restauracích je v kuchyních takový "frmol", že bych se osobně nikdy nespoléhal na to, že se někdo bude vážně zabývat tím, zda nevaří bezlepkové těstoviny v hrnci, kde byly před tím těstoviny normální, zda čistí nůž a nekrájí jídlo na prkénku, kdy byly předtím potraviny s lepkem a pod ...

     "..... Byli jsme v restauraci, kde měli na jídelním lístku i bezlepkové menu, ale nejspíš jsem jim včas nepoložila ty správné otázky. Moje dcera totiž snědla salát a něco, co vypadalo jako obyčejná kuřecí prsa - a zhruba za 20 minut pozvracela celý stůl. Bylo mi jasné, že ať už restaurace bude tvrdit cokoliv, moje dcera právě snědla lepek ...."


Zdroj informací :

Lepek odhalen!, Peter H.H. Green M.D. a Rory Jones M.S. - ANAG 2018

Doporučená a zajímavá videa z originální produkce NET-TV Mozaika - přihlašte si odběr našich dvou You Tube kanálů :