Kurkumovník dlouhý


Kurkuma neboli indický šafrán je koření ze sušeného mletého oddenku kurkumovníku dlouhého. Obsahuje asi 5 % éterického oleje (hlavní složky sabinen, felandren a žluté barvivo kurkumin). Používá se v kari koření; hojně se využívá v pákistánské, indické, perské a thajské kuchyni.

     Z kurkumy se také vyrábí škrobová moučka, na trhu se objevuje pod názvem Arrowrot, někdy se také nazývá koa. Používá se např. k zahušťování rybích a želvích polévek.

       Kurkumy se používá též jako barviva do potravin. Například se používá jako barvivo do bezvaječných těstovin, polévek, rýže atd. pro dosažení žluté barvy. Zvyšuje též trvanlivost potravin.

       Oddenky kurkumy se několik hodin vaří a poté jsou sušeny a následně pomlety na sytě žlutý prášek. Aktivní složka kurkumin má zemitou, nahořklou, pepřovitou a hořčici podobnou chuť.

     Rostlina je vytrvalá bylina se zdužnatělými kořenovými oddenky, podobnými známým oddenkům zázvoru nebo kosatců. Z hlízovitého oddenku vyrážejí dlouze řapíkaté listy a až 1,5 m vysoký stonek. Mezi listy vyrůstá hustý klas bledě žlutých kvítků. Plodem jsou mnohosemenné tobolky, které se ve zralosti samy rozevírají. Původ je v jižní Asii, zejména Indii. Dále je pěstována na Srí Lance, v Číně, v Indonésii, Peru či na Jamajce.

      Tato trvalka z čeledi zázvorníkovitých má zduřelý článkovaný oddenek a dlouze řapíkaté listy. Mezi nimi vyrůstá klas světle žlutých květů. Plodem je mnohosemenná tobolka. Semena jsou s míškem. Kurkuma přitom obsahuje silici, limonen, kamfen, alfa- a betapinen, cineol, antioxidant kurkumin či škrob.


Zlaté mléko je nápoj, které pochází z Asie. Je připravován z kombinace asijského koření (kurkuma, kardamom, chilli a zázvor) a rostlinného mléka. Mléko se pije převážně teplé, ale existuje i studená varianta, ice golden milk. Nápoj se doporučuje pít ve večerních hodinách.


     V posledních letech se velmi diskutují přínosy a negativa této rostliny. Zlatému koření, jak bývá přezdíváno, je přisuzována řada pozitivních vlivů na zdraví. Ať už je to prospěšnost pro imunitní systém, tlumení bolestí nebo třeba pomoc při trávení. Současně je ale potřeba opatrnosti, protože některým osobám by mohl způsobit problémy.

     Kurkuma je výrazný antioxidant a pro léčebné účely se používá přes 4000 let. Jako protizánětlivou složku ji využívá nejen tradiční čínská medicína, ale i ajurvéda. Obě alternativní metody na kurkumu sázejí pří léčbě ran, problémech s trávením jako je nadýmání a podporování chuti k jídlu, ale také přispívá tvorbě žluči, pomáhá při jaterních problémech.

     Kurkuma rozpouští krevní sraženiny, ulevuje od bolesti zubů, zad a žeber. Příznivě působí i na podporu a usměrnění toku energie. Laboratorní testování prokázalo další prospěšné vlastnosti. Vedle již zmíněných protizánětlivých a antioxidačních schopností této rostlině nechybí antibiotické, protikřečové, ale také třeba protinádorové účinky.

     Z dalších pozitivních vlivů bylo zjištěno působení na pokles krevního tlaku, podporování sekrece žluči, stimulování činnosti dělohy, mírnění otoků a zánětů. Využívána je také při žaludečních vředech, virových a bakteriálních infekcích nebo ateroskleróze. Tradiční a prozatím neprokázané využití kurkumy uvádí také konzumaci při ekzémech, syndromu karpálního tunelu, cirhóze jater, žlučových kamenech (některé zdroje ale nabádají k obezřetnosti), nemocích srdce nebo AIDS.

     Kurkuma může být využita pro následující účely : Podpora imunity, hojení ran, problémy s trávením (nadýmáni, podpora chuti k jídlu), ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, podpora tvorby žluči, pomoc při jaterních problémech, rozpouštění krevních sraženin, úleva od bolesti zubů, zad a žeber, alergie, Alzheimerova choroba, kardiovaskulární onemocnění, rakovina. Kurkuma je využívána jako celkově povzbuzující prostředek. Ajurvéda ji hodnotí jako mírně prohřívající, se zklidňujícími účinky, schopností dodávat výživu tkáním a podporovat oběh ve fyzickém i psychickém smyslu. Kurkuma jako antioxidant přispívá v boji s volným radikály, které poškozují buněčné membrány a jsou schopny způsobit buněčnou smrt.

      Na základě množství různých studií bylo zjištěno, že kurkuma má poměrně příznivý vliv na organismus. Kurkumin vyniká nejen antioxidačními účinky, byly zjištěny i protizánětlivé a protinádorové účinky. Dokáže snižovat hladinu cholesterolu. Bezpečný je v nižších dávkách. Vyšší dávky kurkuminu mohou způsobovat zdravotní komplikace. Protože podporuje vylučování žluči, může negativně působit při žlučových kamenech a při větších jaterních poruchách. Opatrné by měly být i osoby s problémy poruch srážlivosti krve.

      Mezi jedno z hlavních využití kurkumy patří jejímu protizánětlivému působení. Předpokládá se, že nízký stupeň chronického zánětu má význam prakticky v každé chronické západní nemoci jako je rakovina, Alzheimerova choroba, nemoci srdce a různé degenerativní stavy. Z tohoto důvodu má význam vše, co by mohlo řešit chronické záněty, působit preventivně nebo je léčit. A kurkuma by mohla být takovým produktem.

       Kurkuma je v hledáčku také s ohledem na své antioxidační schopnosti. Vědci se domnívají, že tyto účinky jsou tak silné, že kurkumin může díky své chemické struktuře neutralizovat volné radikály a tím i zastavit poškozování jater škodlivými toxiny. To by mohlo být dobrou zprávou pro lidi, kteří užívají silné léky na cukrovku, případně na jiné zdravotní stavy, při kterých hraje roli poškození jater při dlouhodobém užívání.

      Rakovina je onemocnění charakterizované nekontrolovaným růstem buněk. Kurkumin vypadá jako slibný prostředek, který by mohl přispět v boji s rakovinou. Dosavadní studie na zvířatech naznačují, že kurkumin má ochranné i léčebné účinky proti rakovině prostaty, pankreatu, prsu, tlustého střeva nebo rakoviny kůže a také proti mnohočetnému myelomu.

     Kurkuma v jídle prospívá nejen chuti, ale také podporuje trávení. Díky antioxidačním a protizánětlivým vlastnostem může přispívat ke zdravému zažívání. Této skutečnosti se už dlouho využívá v ayurvédské medicíně. Nyní se i západní medicína zabývá zkoumáním, jak může kurkuma pomáhat při zánětu střev a podpoře trávení. Je také zkoumán vliv kurkumy na léčbu syndromu dráždivého střeva. Neznamená to ale, že se kurkuma dá konzumovat v jakémkoliv množství.

      Stejné látky v kurkumě, které přispívají k dobrému trávení, mohou způsobit podráždění, když je budete konzumovat ve velkém množství. Proto museli někteří účastníci studií přestat s užíváním kurkumy, protože to mělo negativní vliv na trávení. Kurkuma stimuluje žaludek, aby vytvářel více žaludeční kyseliny. Právě tento fakt může některým pomoci a někomu spíše uškodit. Proto je třeba dávat si pozor na konzumování většího množství kurkumy. Autoři studie US American, uveřejněné v roce 2014 v USA National Library of Medicine dospěli k závěru, že kurkumin má velký potenciál pro léčbu onemocnění trávicího traktu.

       Zvláštní účinnost kurkuminu je prokázána při léčbě zánětlivých procesů v gastrointestinálním traktu jako v zánětu žaludečního sliznice. Účinnost zahrnuje také léčbu jaterní fibrózy. Původní problém nízké biologické dostupnosti a distribuce v těle se nyní daří řešit. Proto je kurkumin považován za jeden z nejslibnějších přípravků pro léčení onemocnění trávicího traktu a dalších onemocnění, jako jsou některé nádory.

       Alzheimerova choroba je nejčastější neurodegenerativní onemocnění na světě a hlavní příčinou demence. Protože pro tuto nemoc není žádná dobrá léčba, je důležité bojovat především proti jejímu vzniku. Je známo, že v Alzheimerově nemoci hrají důležitou roli zánět a oxidační poškození a kurkumin působí proti oběma těmto faktorům. Mezi hlavní rysy Alzheimerovy choroby patří vznik bílkovinných spletitých látek s názvem amyloidní plaky. Studie ukazují, že kurkumin může pomoci odstranit tyto plaky. Bylo by ale třeba ještě dalšího zkoumání a potvrzení, jestli kurkumin skutečně může zpomalit nebo zvrátit vývoj Alzheimerovy choroby.

      Kurkuma má čistící vlastnosti, které také podporují krvácení, ačkoliv zatím není zcela jasné, proč tomu tak je. V souvislosti s fungováním kurkumy v krvi nejspíš dochází ke snižování hladiny cholesterolu.

        Studie na zvířatech naznačují, že kurkuma může zabíjet bakterie, viry, houby a parazity. Rozsáhlé antivirové účinky kurkuminu proti různým virovým patogenům dávají možnost tuto sloučeninu označit jako kandidáta na antivirovou látku při vývoji nových antivirotik z přírodních zdrojů proti citlivým virům.


Jak kurkumu pěstovat doma?

      Kurkumu neboli indický šafrán znají hlavně kuchaři, kteří toto koření žluté barvy přidávají do pokrmů. Kurkuma je totiž jednou z důležitých součástí tradičního indického kari koření. Víte však, že si ji můžete vypěstovat i doma?

     Koření kurkuma se získává z oddenků rostliny zvané kurkumovník dlouhý (Curcuma longa), pocházející z jihovýchodní Asie. Jeho pěstování je nejvíce rozšířeno v Číně, na ostrově Jáva, na Tchaj-wanu a Filipínách.

     Jedná se o vytrvalou rostlinu s hlízovitým oddenkem, z něhož vyrůstají kořeny a řapíkaté kopinaté listy, které mohou být až padesát centimetrů dlouhé. Klasovité květenství složené z bledě žlutých květů vyrůstá na asi patnácticentimetrovém stvolu. Plodem kurkumovníku jsou třípouzdré, mnohosemenné tobolky. Ve své domovině má tato okrasná rostlina nejpříhodnější klimatické podmínky pro růst - stálou, relativně vysokou teplotu a vlhkost. Při jejím pěstování na to nezapomínejte a dopřejte jí co nejteplejší stanoviště a dostatečnou vzdušnou vlhkost.

      Kurkumovník se pěstuje podobně jako zázvor, přičemž nejmenší nároky na pěstování má Curcuma alismatifolia. Hlízu vysaďte do lehké písčitohlinité půdy, na dno nádoby nezapomeňte dát drenážní vrstvu. Květináč s rostlinou umístěte na světlé stanoviště, například na jižní či východní okno. Čím více světla rostlině dopřejete, tím lépe bude prospívat a kvést.

       Podmínkou dobrého růstu je též dostatečná vzdušná vlhkost. Přes léto (prospívá mu, je-li horké a vlhké) můžete kurkumovník umístit na venkovní, mírně přistíněné stanoviště nebo do skleníku. Potřebuje vydatně zalévat a rosit, jednou za čtrnáct dní ho můžete přihnojit.

     Jakmile teploty vyklesají pod patnáct stupňů Celsia, přeneste rostlinu na teplejší stanoviště. V tuto dobu začínají listy vadnout a pomalu se zatahují. Rostlinu (hlízu) připravenou na zimu umístěte v chladné místnosti s teplotou okolo sedmi stupňů.

        U hlíz přezimujících v zemině omezte zálivku na minimum, hlízy z ní vyndané nezavlažujte vůbec. V tomto stádiu přečkají zimu. Na přelomu března a dubna se začnou probouzet - právě tehdy je znovu vysaďte. Hlízy umístěné přes zimu v zemině přesaďte do nového substrátu. Zvyšte jim teplotu a pomalu je začněte zalévat.

      Pro kuchyňské účely se zpracovávají Curcuma longa a Curcuma rotundifolia, naopak Curcuma alismatifolia a další druhy se pěstují především pro své krásné květy. Nejvhodnější doba pro sklizeň hlíz kurkumovníku nastává po odkvětu, kdy se stonek začíná pomalu zatahovat.

      Kurkumovník vyjměte z květináče a oklepejte zeminu. Je-li hlíza dostatečně velká, můžete ji rozdělit na dvě části - jedna poslouží ke konzumaci, druhá pro pěstování v dalším roce. Stejným způsobem se kurkumovník také rozmnožuje.

      Sklizené oddenky kurkumovníku očistěte, zbavte kořenů a následně vařte. Právě vařením v oddenku vzniká žluté barvivo zvané kurkumin, jehož obsah v oddenku se pohybuje kolem tří desetin procenta. Po uvaření oddenky usušte a poté rozemelte na prášek.


       Přes řadu pozitivních účinků je třeba při vyhledávání kurkumy obezřetnosti. Kvůli některým z vedlejších účinků, je třeba zkonzultovat případné užívání předem s lékařem. Obzvláště se jedná o osoby s cukrovkou, žlučovými kameny, léky na předpis. Opatrné by ale také měly být těhotné nebo kojící ženy (s ohledem na krvácivé účinky).


Doporučená videa naší autorské produkce - přihlašte si odběr našeho You Tube kanálu MOZAIKA TV :