Kdo jsem a co je Bodyguard Combat Art


      V době, kdy začínám s tímto videoprojektem, jsem už někdo, kdo se přes dvacet let bojovým uměním aktivně nevěnoval. V lednu 2021 mi bylo 55 let, měl jsem 152 kg nadváhu, kondice absolutně pryč, a uvědomoval jsem si, jak jsem líný a pohodlný - ale netrpím žádnou vážnou chorobou, mám dost času a mou obživou je mi má vlastní videotvorba a práce na sociálních sítích. Takže není jediný vážný důvod pro to, setrvat v tomto téměř důchodcovském stavu. Je na čase se probudit a vrátit se zpět. V květnu jsem začal opět trénovat. Je začátek července, mám o deset kilogramů méně a tělo se začíná probouzet. Beru to jako nový restart :-) a návrat na cestu bojovníka.

       Ve dvanácti letech, tedy někdy v roce 1977, mne můj otec dovedl ke své známé, trenérce Juda v Judo Sokol Rochlice (Liberec). Judo je výborný start pro získání rovnováhy a práce s těžištěm, je i docela fyzicky náročné a trénuje reakce. Na střední škole v Ústí nad Labem jsem chodil do oddílu Karate Neštěmice a zase se naučil japonskou školu úderů, bloků a kopů, práci s dechem a dynamickým zpevněním.

       Po střední škole jsem byl v armádě, pak se chvíli věnoval jak DJ hraní na diskotékách a zase se vrátil k bojovým uměním. Začal jsem překládat různé texty a knížky, jejich xerox kopie prodávat po různých burzách a brzy jsem si otevřel obchod - první obchod na potřeby pro bojová umění a sporty v republice - WARRIOR. V Praze na Ohradě, V Liberci před plaveckým stadionem a v Ostravě Porubě - z mého Warrioru se pak stal IPPON, který myslím v Ostravě funguje dodnes.

      Byla to doba po revoluci, kdy se otevřela umělá hráz komunismu (do revoluce tu bylo dovoleno pouze sportovní judo a karate) a do země začaly proudit informace o Kung Fu, Taekwon-Do, Muay Thay .... a první trenéři začali zakládat své první školy - Ivan Rzounek Wing Chun, Petr Macháček Muay Thay, Oldřich Šelenberk své Hwarang-Do, později MUSADO, Roman Hladík Hung Gar Kung Fu .... dnes stará garda, tenkrát zjevení pro mladé kluky i energičtější dívky. Sledoval jsem je, dělal s nimi rozhovory pro svůj časopis WARRIOR, učil se od nich. Studoval jsem z časopisů, knih i videokazet nejrůznější bojové styly, školy a techniky, jezdil po Evropě a pro výukové materiály si zajel i do New Yorku.

      V té době jsem sám začal učit sebeobranu ve stylu karate a z ní jsem přešel na praktické NINJUTSU, později NIN TSUN DO (kombinace Ninjutsu a Wing Tsun). Nikdy jsem nechtěl chodit na závody a turnaje, nikdy jsem se nesnažil o nějaké technické stupně a barevné pásky. Určitý čas jsem ještě nosil se svými žáky kimona, pak jsem už přešel na styl pouliční sebeobrany v jakémkoli oblečení - jako v realitě.

      Na mé workshopy se občas chodil jako host podívat a přidat své dovednosti i major František Kollman, zakladatel Policejní akademie a ochranky prezidenta Václava Havla, 7. dan v Jiu-Jitsu (nejvyšší zkušební komisař pro japonská bojová umění v zemi). Jednou přinesl průkaz Policejního klubu Jiu-Jitsu, napsal do něj moje jméno, razítko na 1. KYU a III. trenérskou třídu a věnoval mi jej se slovy, že na první DAN by se museli sejít tři komisaři. Byla to od něj milá pozornost, rád vzpomínám.

      Běžely roky, měnily se techniky i přístup studentů, čím dál více kluků sedělo u počítačových her .... obchody šly dolů, pomalu jsem uzavíral prodejny. Zorganizoval jsem ještě první plnokontaktní turnaj bez rozdílu stylů a první mezinárodní BUDO SHOW v ČR (myslím rok 1993), v Paláci Kultury v Praze - a skončil jsem s aktivním tréninkem a prodejnami. Chvíli jsem se věnoval osobní ochraně a detektivní činnosti a pak jsem tuto životní kapitolu uzavřel úplně a začal pracovat jako novinář a kameraman.

      Uběhlo cca 20 let, je rok 2021, svět sedí doma ze strachu z koronaviru, z migrantů, v médiích a na internetu je čím dál víc zloby, nespokojenosti,  roste agrese mezi národy i mezi lidmi - a jako vždy to první odnášejí ti nejslabší - děti, dívky, ženy. Vím, že se situací ve světě moc neudělám, ta má svou vlastní dynamiku a sílu. Mohu ale cokoli udělat sám se sebou, s tím, jak jsem za počítačem zlenivěl a nabral 150 kg nadváhy - a to, co jsem se za celý život naučil, mohu předat dál. Dokud jsem zdravý a mohu se hýbat, je to jen o mé vůli. Proto jsem se rozhodl dát na videa vše, co jsem se v rámci praktické pouliční sebeobrany a přežití kdy naučil a co jsem učil své studenty - a začít znovu učit v kurzech, na workshopech, letních kempech ....

       BODYGUARD COMBAT ART - je pro mne cesta k tomu, aby se člověk stal sám sobě svým vlastním bodyguardem - osobním ochráncem. Nejprve ve fyzické rovině, protože to je nejjednodušší, nejlehčí a nejsrozumitelnější - a pak i v rovině energetické a mentální. Jsem si jednou věcí jist - nežijeme v bezpečném a předvídatelném světě. Brzy nás čeká mnohem více komplikací, než dnes tušíme. A nemusí na nás spadnout velký meteorit, nebo vybuchnout supersopka, aby se náš svět změnil velmi rychle k nepoznání. Mění se lidé, mění se počasí, mění se politika, ekonomika, naše děti vyrůstají do světa, kdy se budou muset skutečně starat samy o sebe - a na to je nikdo nepřipravil.

       Pokud mohu, tak se pokusím tímto webem a svou videotvorbou trochu pomoci - co půjde, to půjde, na zbytek už budete sami :-)

                                                                                            Jaroslav Polák, 2021