Karlův most - Charles Bridge

Karlův most je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v České republice. Po pražském mostě Juditině, kamenném mostě v Písku a mostě v Roudnici nad Labem jde v Čechách v pořadí o čtvrtou kamennou mostní stavbu.


     Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Praha se i díky kamennému mostu stala významnou zastávkou na evropských obchodních stezkách. Od konce 17. století bylo na most postupně umístěno 30 převážně barokních soch a sousoší. Původně se mu říkalo jen "Kamenný" nebo "Pražský". Název "Karlův most" se vžil až kolem roku 1870; jako první toto označení použil pražský nakladatel, spisovatel a mědirytec Joseph Rudl v monografii s názvem Die Berühmte Karls-Brücke und ihre Statuen, mit einem kurzen Anhange: Die Franzens-Ketten-Brücke. Po mostě vede historická královská cesta.

     Karlův most spojuje Staré Město s Malou Stranou. Je 515,76 m dlouhý a 9,40 až 9,50 m široký; vozovka se nachází 13 m nad normální hladinou. Tvoří ho šestnáct oblouků s rozponem mezi 16,62 m (staroměstský břeh) až 23,38 m. Most je třikrát zalomen a proti proudu nepatrně vypouklý. Založen byl na mlýnských kamenech pravděpodobně podložených rošty z dubových pilot. Je doplněn třemi věžemi: větší a menší Malostranskou mosteckou věží na Malé Straně a Staroměstskou mosteckou věží na straně Starého Města. Tato věž však nestojí na krajní opěře mostu, jak je u mostních věží obvyklé, ale na prvním vnitřním pilíři. Staroměstská opěra mostu je dnes zabudována ve sklepích domu čp. 193

      Při stavbě Karlova mostu (v té době nesl název Kamenný most) se stavitelé pokoušeli vyvarovat chyb, kterými trpěl starší most Juditin. Karlův most má proto méně oblouků, je vyšší a jeho pilíře založili hlouběji, 2,4 m pod úrovní říčního dna. Ani to však nebylo dost; postavit pilíře až na skalní podloží by stabilitu mostu jistě zvýšilo, ovšem protože skála leží až 9 m pod úrovní říčního dna, toto řešení výrazně překračovalo technické možnosti jeho středověkých stavitelů.

     Beneš Krabice z Weitmile, popsal stavbu mostu takto: "Tesaři připravovali silné a dlouhé fošny, které byly na konci zašpičatělé. Spouštěli je z loděk do vody těsně vedle sebe. O kus dál vybudovali ze silných prken jakýsi plot. Mezi fošnami a prkny se vytvořila mezera. Z ní dělníci vybrali všechnu vodu, poté navozili jíl a drny a všechno to upěchovali do mezery. Tak vytvořili jakousi hradbu proti toku vody a mohli stavět jako na suchu. Kladivy zatloukali fošny do dna, lopatami odhazovali písek, až narazili na štěrkové, kamenité dno. Špičáky je narušovali a zaráželi do něho kameny." Pilíře byly zakládány v jímkách z řad kůlů a hlinité výplně. Z jímky poté vyčerpali vodu a podloží vyztužili pomocí dřevěných pilot zaražených beranidlem. Na dno potom uložili dřevěný základový rošt sestavený zřejmě z dubových trámů a fošen a pak fixovaný pomocí velkých kulatých ("mlýnských") kamenů, navzájem spojených kovanými kramlemi.

     Za stavitele byl dlouhou dobu považován Petr Parléř ze Švábského Gmündu. V roce 2007 byla však publikována hypotéza, podle níž je projektantem a prvním stavitelem mostu kameník a pražský měšťan Oto, zvaný též Otlin. Stavba mostu byla dokončena až na začátku 15. století. V roce 1406 se lze setkat již se záznamy, které se o "novém kamenném mostě" zmiňují. Podle legendy při stavbě do malty přidávali vajíčka. V roce 2008 se při rozboru původní malty mělo prokázat, zda je tato legenda pravdivá. Počátkem roku 2010 však vědci z Vysoké školy chemicko-technologické oznámili, že vejce na stavbu použita nebyla.

     Tato velice nákladná stavba České království značně finančně vyčerpávala, proto byly dokonce v kostelích pořádány sbírky. Po otevření mostu se za průjezd či přechod platilo mýtné, které se v průběhu let měnilo. V roce 1816 bylo "mostní clo" zrušeno.

      Most sloužil městu nejen jako významná dopravní tepna, ale i jako centrum obchodu. Z obou stran mostu (jak staroměstské, tak malostranské) byl proto do jisté délky zastavěn obchůdky a krámy. Živnosti měli na mostě např. uzenáři, hřebenáři či koláčníci. Poslední krámky byly odtamtud odstraněny v roce 1828. Po roce 1990 si místo na mostě vydobyli výtvarníci, fotografové a hudebníci vybíraní Sdružením výtvarníků Karlova mostu, které se nechvalně proslavilo omezováním nekomerční umělecké činnosti na mostě.

     Mnohokrát byl most ohrožován povodněmi, a to již v průběhu stavby: došlo k tomu v letech 1359, 1367, 1370, 1373 a 1374. V červenci 1432 veliká povodeň zaplavila značnou část Starého Města a zbořila 5 mostních pilířů. Most poté opravovali až do roku 1503, tedy celých 71 let. Další povodně jej ohrožovaly v letech 1655, 1784, 1845, 1872 a 1890. Války tělesu mostu příliš neublížily, při obléhání švédskými vojsky v 17. století ale byly poničeny sochy a Staroměstská mostecká věž. Při povodni v únoru 1784 stržené vory a ledy ucpaly oblouky mostu a voda podemlela pilíře. Zřítilo se přední zhlaví pilíře, na němž stála vojenská strážnice. Celkem šest mostních pilířů bylo silně poškozeno. Rekonstrukční práce vedl inženýr Franz Herget spolu s navigačním stavebním ředitelem Františkem Traxalem. Po odstranění porušeného zdiva byly základy zpevněny novými piloty, které byly do dna zatloukány ručními beranidly. Na piloty byl nasazen dřevěný rošt a na něj pokládány mlýnské kameny.

     Při povodni v září 1890 protrhly most klády z utržených vorů, které se o Karlův most zarazily a bily do jeho pilířů. Hladina řeky stoupla o 2,5 až 3 metry. Dne 4. září o půl šesté ráno se zřítily dva oblouky mostu; poškozeny byly tři pilíře (podemleté vodou) a do vody spadly dvě sochy zdobící most, sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského od F. M. Brokoffa. Jednalo se o nebývale velké poškození, které pro život v Praze představovalo problém, neboť most byl důležitou dopravní spojnicí. Po opadnutí vody byl o posouzení rozsahu škod a návrh řešení požádán architekt Josef Hlávka. Ten společně s vídeňským profesorem Franzem von Ržihou navrhl opravu, která pak byla provedena. Po následující dva roky chybějící části nahrazovala dřevěná konstrukce, která ze severní strany mostu obcházela zbořený úsek. Nepoškozené konce mostu nadále sloužily. Při opravě již byla použita nová metoda: pilíře se zakládaly na železných kesonech. Při opravě se uvažovalo i o tom, že tři zřícené klenby budou nahrazeny dvěma, aby se průtok vody usnadnil. Nakonec však zvítězila zásada zachování původní podoby mostu, nové pilíře vybudovali jen nepatrně užší. Obnova zřícené části mostu byla dokončena 19. listopadu 1892. Utopené sochy přičiněním J. Hlávky z Vltavy vyzvedli v roce 1901. V dalších letech (1902-1904) se původní pilíře postupně zpevňovaly menšími kesonovými věnci, spuštěnými kolem základů.

     Stavební průzkum v letech 1966-1967 ukázal, že most ohrožují zejména trhlinky, jimiž vnikala do konstrukcí dešťová voda se solí ze zimních posypů vozovky. Rozevírání mostu mělo proto být zastaveno soustavou kotev, po délce byla vložena železobetonová deska se sítí táhel. Teplotní změny a pronikání vody měly být omezeny vrstvami izolací. V celém plášti byly vyměněny poškozené pískovcové kvádry. Předchozí asfaltový povrch, zřízený ve 20. letech 20. století, nahradily štípané pásky žuly. Most byl od dokončení rekonstrukce vyhrazen pouze pro pěší. Náklad na celkovou opravu činil asi 50 milionů korun.

      Většina pískovcových kvádrů již v dnešní době není původních, tedy ze 14. a 15. století. Vyměněné kvádříky jsou šedé nebo jasně žluté. Původní kameny jsou pak na povrchu silně erodované a některé z nich nesou na povrchu kamenické značky (např. pilíř v korytu Čertovky, třetí pilíř na straně Starého Města).

     Karlovu mostu je věnována expozice Muzea Karlova mostu v budově kláštera křižovníků s červenou hvězdou na Křižovnickém náměstí. Informuje rovněž o Juditině mostu či středověké stavební huti. Její součástí je i velký model rozestavěného Karlova mostu. Tématem další části výstavy je sochařská výzdoba mostu a v té souvislosti zejména Jan Nepomucký, jehož umučené tělo bylo svrženo do Vltavy právě z Karlova mostu.

                                                                                                                   Zdroj textu :  https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl%C5%AFv_most


Další zajímavá a doporučená videa z originální produkce NET-TV Mozaika EU: