Jsme ve třetí světové válce?


    Jednoduchá otázka - jsme my, Češi, již ve třetí světové válce? Pragmatická odpověď zní - ano, prakticky vzato již ve velké válce s Ruskem jsme. Diplomaté, nebo vláda sice žádnou válku dosud nevyhlásili, ale jsme v již rok trvající válce Ruska s Ukrajinou, státem, který Česko a s ním celý západní svět podporuje, vyzbrojuje a financuje. Veřejně k tomu zaujala otevřený postoj zatím jen česká armáda, která se už nepokrytě připravuje na válku v Evropě. Česko zatím na Ukrajinu posílá zbraně, vojenský, zdravotnický, technický i humanitární materiál a peníze. Cvičíme a školíme ukrajinské vojáky, přijímáme ve velkém ukrajinské utečence (matky s dětmi) a nahlas odsuzujeme Rusko jako teroristický stát, který páchá válečné zločiny a neoprávněnou válečnou agresi na území jiného suverénního státu. Jsme na předním místě seznamu Ruska jako "nepřátelský stát". Na druhou stranu jsme stát, který byl ještě před několika desetiletími posluhovačem Sovětského Svazu a Rusko si nás jako takové nárokuje a chce nás vrátit do oblasti sféry svého vlivu a moci. Ano, prakticky jsme již účastníci třetí světové války, protože pokud jen trochu s rozumem sledujete vývoj událostí posledního roku, tak vidíte, že se cesta k míru krok po kroku uzavírá a válečná mašinérie se sice stále ještě pomalu, ale o to neúprosněji rozebíhá. To jsou holá fakta roku 2023.

         Jako každý soudný člověk válku na území Česka nechci. Udělal bych cokoli, abych ji pomohl odvrátit. Ale jako jedince se mně nikdo o souhlas s tím, co se blíží, neptal, neptá a ptát nebude. Svět jde svým vlastním tempem dopředu a nelze ignorovat následky příčinných událostí minulosti. Je mi jasné, že ani Evropská Unie a Spojené státy nejsou rájem plným andělů, že to jsou také silní dravci, toužící po nadvládě nad světem a že také mají na rukou moře nikoli imaginární, ale skutečné krve. Zeptáte-li se mne ale, zda se chci jako jednotlivec stát součástí území a civilizace, ovládané Američany, nebo Rusy, tak jednoznačně vyjádřím přání žít podle toho, jak se žije na západě. Chápu, že i tak budu muset o svůj život bojovat v krizích a že situace bude v příštích letech horší a horší, ale vždy budu raději součástí evropsko-americké civilizace a společnosti, než ruské, asijské, nebo islámské společnosti.

       Zatím se nás třetí světová válka dotýká tak, že stát organizuje hmotnou pomoc ukrajinské armádě, bojující proti té ruské, poskytuje humanitární pomoc utečencům a podporuje diplomaticky Ukrajinu tím, že odsuzuje ruské zločiny a válečnou agresi. Zatím se to u nás projevuje málo, zvedají se ceny všeho, odchází jistota ve všech oblastech, stoupá obecně pěstovaný strach a tím i agrese mezi lidmi.

      Jsem už starší člověk, za dva roky mi bude šedesát, v armádě bych nic platný už nebyl. Co tedy mohu udělat pro stát, rodinu i sebe, v rámci přípravy a připravenosti na nadcházející těžké časy?

     Uvědomuji si, že v dobách krize (jakou je samozřejmě i válka), se stát nestará o potřeby jednotlivce, ale o běh státu, jako takového. Pokud se například z nějakého důvodu zavřou obchody - nebude nikoho zajímat, zda mám, nebo nemám doma pro sebe něco k jídlu. Pokud v zimě přestane topit ústřední topení, nebude se nikdo zajímat o to, zda mám dost teplého oblečení, zda mám na spaní teplý spacák, nebo zda si mám na čem uvařit horkou kávu. To vše a spousta dalšího je otázkou mé osobní/rodinné připravenosti.

       Úkolem státu je udržet silnou armádu a zabránit vraždění a mučení svých občanů. Udržet fungující zdravotnictví, hasiče, policisty. V rámci možností udržet fungující dopravu a zásobování. Udržet dodávky tepla, pitné vody. Udržet v chodu zemědělství. A podobně.

       Úkolem jednotlivce je minimálně nezatěžovat stát tehdy, kdy se může připravit sám. Na co bychom se teď měli připravit všichni?

  1. Vše se bude v následujících měsících a letech zdražovat a čím dál častěji se bude stávat, že některé věci krátkodobě zmizí z maloobchodní sítě (potraviny, léky, náhradní díly ...). Upřímně, celá země se neustále zajímá o to, do čeho investovat úspory. Má rada zní, určitě nenechávat úspory v bance, neinvestovat do akcií, uměleckých děl, zlata a pod .... v podstatě neutrácet za nic, co nejde v případě skutečné krize sníst, vypít, či vykouřit. Investujte do trvanlivých potravin, alkoholu, tabáku, léků, náhradních dílů, praktického oblečení, semen - to vše bude mít v době krize cenu života.
  2. Šetřte. V žádném případě si nepůjčujte, neberte úvěry, hypotéky, leasingy, nepronajímejte si budovy, stroje, dopravní prostředky, nezaměstnávejte další pracovníky - pokud si nejste opravdu na 150% jisti, že to v dalších měsících a letech zvládnete. Raději se okolo sebe pozorně rozhlédněte a zbavte se všeho, co vám jen bere prostředky - zbytečného majetku, dluhů, lidí. Myslete na sebe a na rodinu, myslete na to, jak budete financovat a spravovat to, co máte, v době války, či jiného ohrožení.
  3. Vytvořte si zásoby. Už dnes je čím dál častější, že najednou nejsou například k sehnání sirupy na horečku a kašel pro děti, že nejsou náhradní díly do strojů, že na trhu nejsou vajíčka a pod... Počítejte s tím. Mějte doma potřebné zásoby pro svou rodinu, abyste v obdobných případech nemuseli běhat po celém kraji a stát mnohahodinové fronty na jinak běžný lék, nebo jinou náhle nedostupnou věc.
  4. Co budete dělat, když pár dnů nepůjde elektrický proud? Máte doma něco, čím budete svítit, čím si uvaříte kávu, čaj, teplý oběd? Pokud je vaše supermoderní domácnost kompletně řízená elektronikou, co se stane, když elektřina nepůjde? V době války složité věci spolehlivě selžou a funguje jen to nejjednodušší - to ale určitě doma nemáte, nebo ano? Stejně jako elektřina, může přestat fungovat internet, dodávky pitné vody, odpadní kanalizace, dodávky tepla .... Umíte být třeba den, týden, nebo měsíc bez toho všeho?

       V případě jakéhokoli konfliktu na území České republiky (a stejně tak v případě jakékoli větší přírodní katastrofy) nastane mezi nepřipraveným obyvatelstvem panika. Panika může být charismatickými jedinci přesměrována do hněvu, nenávisti, agrese, demonstrací, rabování .... Neúčastněte se čehokoli, co má původ v davovém strachu, v panice neinformovaných vyděšených lidí. Nic takto nevyřešíte, ničeho nedosáhnete a jen přijdete k úhoně. Zabezpečte sebe, rodinu a nejbližší, zůstaňte doma a přemýšlejte, pozorujte, poslouchejte, hledejte relevantní informace a snažte se dostat se do obrazu o realitě. Nepřekážejte záchranným složkám státu. Jste-li vyzváni pomáhat, pomáhejte. Udržte se ve fyzickém i psychickém zdraví a stejně tak udržte v kondici i rodinu.

       Pokud bude konflikt, katastrofa, či krize větší a dlouhodobá, prvotní paniku vystřídá hlad, nedostatek pitné vody, nedostatek hygienických potřeb, léků a dalších základních věcí. Velmi rychle dojde k rabování obchodů a skladů, následně dojde k vykrádání domů, bytů, chat, chalup. Veškeré civilizační zábrany, jako dodržování práva, slušnosti a vzájemné lidské pomoci velmi rychle zmizí, jakmile začnou lidem brečet hlady jejich děti. Začne krutý boj o jakékoli zásoby.

      Z nedostatku vody a hygienických potřeb se rozšíří infekční choroby typu úplavice, tyfu, cholery a pod ... Z rostoucího hladu padnou poslední zábrany a lidé se začnou lovit a pojídat sami sebe. Kdo bude venku, pravděpodobně nepřežije, pokud se sám nestane agresivním lovcem. Kdo bude chtít přežít, musí se schovat a žít ze zásob. Nesmí na sebe upozorňovat (kouřem z komínu, rozsvícenými okny, hlasitou hudbou, vůní vařeného jídla, hlukem generátoru proudu, nastartovaným autem a pod ...). Nedokážu říci, zda bude bezpečnější být v takovém okamžiku ve městě, či na vesnici, tehdy už bude odpovídat každý sám za sebe. Ven vycházejte jen ve zcela nejnutnějších případech. Pokud uvidíte padlého policistu, či vojáka, zkuste se ozbrojit jeho zbraní (nezapomeňte na náboje), minimálně si vemte s sebou pevnější nůž - na sebeobranu. Kdo se předem připraví, zásobí, vytrénuje .... zvýší v takové situace své šance na přežití.

       Nejhorší situace nastane v případě útoku jadernými zbraněmi - a přiznejme si, ještě nikdy tomu nebyl svět tak blízko, jako právě teď.

      Úder atomové bomby buď přežijete, nebo ne. Pokud nemáte přístup do nějakého vysoce zabezpečeného a vybaveného protiatomového krytu hluboko v podzemí, tak je přežití jaderného výbuchu jen náhodná otázka vzdálenosti a štěstí. Když vás nezabije samotný výbuch, tak vás může zabít následné radioaktivní záření. Výbuch zvedne také obrovské množství zeminy, kterou ozáří a která bude delší dobu dopadat na zem jako smrtící radioaktivní prach. Bude hodně záležet na vašem úkrytu, na vzdálenosti od epicentra výbuchu a na směru vanutí větru, který s sebou prach odnese i na značně velkou vzdálenost.

     Velké množství prachu v atmosféře může zastínit i na několik týdnů, či měsíců slunce, což znamená značné ochlazení na zemi, úhyn fauny i flory. Radioaktivní prach také otráví vzduch, vodu a půdu - přeživší bude čekat hladomor, zima a prudký nárůst onemocnění z ozáření. Opět, jediná rada pro jednotlivce, či rodinu - vše přečkat v úkrytu se zásobami, jinou radu nemám. Pokud jste venku a ještě stále žijete, já osobně bych posbíral kdekoli (i z mrtvol) teplé oblečení, cokoli jedlého, co není otrávené, zbraň a zamířil bych do hor a doufal, že mi osud ještě nějaký ten den navíc přidá.

       V rubrice "Připravenost" na mém webu, na kterém právě jste, budu postupně přidávat informace, rady, návody, videa .... k přežití nejrůznějších krizových situací, k vytvoření domácích krizových zásob a k osvojení si užitečných dovednosti a znalostí pro osobní a rodinnou připravenost.

                                                                             Jaroslav Polák, únor 2023