Jihočeská kuchařka ze mlejna

Pavel Martin, Nakladatelství START Benešov  2002


Jihočeská kuchařka ze mlejna

Pavel Martin, Nakladatelství START Benešov 2002

      Vítejte na mlýně a vítete u stolu! Dobré jídlo přece patří k dobré pohodě. Jihočeská kuchyně každým tónem své vůně a chuti přivolává vzpomínky na dětství a bezstarostné letní prázdniny.

      Typický ráz jihočeské kuchyně neudávaly přeumělkované panské a měšťanské stoly, ale naopak nápaditý jídelníček obyčejných a prostých lidí. Kde bylo bohatství, nemusel totiž kuchař příliš vymýšlet, protože výběr byl daný - pečené maso hovězí i vepřové, ve velké míře zvěřina, rožněná selátka, ovce a berani, také kuřata, mladé husičky, či naopak dobře vykrmené sádelné husy na posvíceneckých stolech, hlavně pak ryby, jimiž oplývaly jihočeské rybníky - dílo mistrného Štěpánka Netolického i legendami opředeného Jakuba Krčína.

     Perlou jihočeských rybníků je "třeboňský kapr", vykrmený a baculatý, s masem růžově bělstným a jemným, které se jen rozplývá na jazyku. Zapomenout nesmíme ani na kachny a především pak na husy, které už přd staletími byly pro svou kvalitu vyhledávané až v sousedním rakousku a Bavorsku, kde o mlsné jedlíky nikdy nebývala nouze. V Pošumaví hnávali pasáci na trhy do Bavorska o třech stech i více kusech.

       Na jihočeských rybnících, potocích i říčkách a řekách najdete dodnes hejna hus, třebaže ne v takovém úctyhodném množství.

      Na mlýnech se jedlo lépe než v jiných hospodářských staveních, protože mlynáři, kteří se se svou chasou dokázali dobře postavit k práci, rozhodně nepatřili mezi chudáky. Mohli si proto dopřát. Navíc také na mlýnech zcela pochopitelně nebývala nouze o dostatek dobré mouky a dalších obilovin. Proto se také v mlynářském jídelníčku objevovalo objevovalo mnohem víc moučných jídel, než jinde. Především oblíbené buchty a koláče s povidly, mékem, či tvarohem, také lívance, volky i všelijaké pokrmy z nudlového těsta, různé knedlíky a noky s omáčkami a především velice často se zelím. Jestlipak ale víte, že dnes tradiční vepřo-knedlo-zelo je vlastně až nápadem 19. století?

      Kde se dařilo bramborám, tam se připravovaly všelijaké další brambory. Však také jihočeské pokrmy připravované z brambor mají i dnes lesk kuchařského zlata. Než se brambory dostaly do Evropy a než se císařské úřady zasadily o jejich pěstování, které se stalo velice účinnou součástí boje proti hladomorům, bývaly základem lidového jídelníčku především pokrmy z žitné mouky.

      Výtečná jsou také nejrůznější jídla z kombinace brambor a mouky, ze zelí, krupek, hrachu i čočky. Zdánlivě prostá jídla nám stále chutnají - a považte! - mnohde se stávají ozdobou jídelních lístků i vybraných luxusních restaurací.


Doporučená videa z originální produkce NET-TV Mozaika - přihlašte si odběr našich dvou You Tube kanálů :