Jak se žije u Wohllebenů

Miriam a Peter Wohllebenovi, Nakladatelství KAZDA Brno 2018     www.knihykazda.cz


Jak se žije u Wohllebenů

Miriam a Peter Wohllebenovi, Nakladatelství KAZDA Brno 2018 www.knihykazda.cz


     Před 25 lety se naše malá rodina přestěhovala do hájovny v obci Hümmel. Jako lesník jsem převzal místo vedoucího polesí a k tomu si ještě obec přála, abychom se usadili ve staré hájovně s hospodářstvím. Sestávalo z domu ze třicátých let, typického pro kraj Eifei, vedlejší budovy s kurníkem a prasečím chlívkem a dále ze zahrady o rozloze 5000m2.

     Tradičně se lesníci dříve (přinejmenším zčásti) zásobovali potravinami sami. Při našem příchodu už to však nebylo moc znát. Vedlejší budova byla přebudována na garáž, zahrada byla zaplavená vánočními stromky. Můj předchůdce přebudoval usedlost na "snadno udržovatelnou" a velký pozemek měl přinášet zisk prodejem vánočních stromků. Rychle jsme došli k názoru, že bychom chtěli staré usedlosti opět dopomoci k jejímu tradičnímu využití. Postupně jsme se tedy zbavili vánočních stromků, vyklidili ze stájí haraburdí a zabydleli je našimi prvními slepicemi. Mezitím venku probíhala jedna potravinová krize za druhou : ať už šlo o nemoc šílených krav, pesticidy v zelenině, multirezistentní bakterie, nebo strastiplný velkochov zvířat. S každou takovou zprávou nás stále víc a víc přecházela chuť na průmyslově vyráběné potraviny.

     V souladu s tím se také postupně zvětšovala naše zeleninová zahrada. Po prvních dvou jabloních jsme vysadili další, přibyly k nim třešně, švestky a keře s drobným ovocem. Po slepicích jsme si pořídili králíky a ovce. Kozy určené k produkci mléka znamenaly vlastní mléčné výrobky a v mezidobí jsme se seznámili i s chovem krůt. Kam se budeme postupem času ubírat, se necháme překvapit. Před čtyřmi lety jsme zakoupili dvě včelstva, abychom zajistili opylování našich ovocných stromů. Nejsme ovšem horlivými účastníky různých spolků - naší doménou nejsou zbytečné předpisy, ani přepečlivé účetnictví.

      Postupem času se částečné samozásobitelství stalo naším denním chlebem - a přesto je každé jídlo z vlastní zahrady stále ještě zvláštním požitkem. Víme, že nebyl použit ani gram jedu, že mrva pochází od vlastních zvířat, že ovoce a hlízy se dostanou na náš stůl čerstvé, těsně po sklizni. Práce na záhonech nabízí také naprosto jedinečnou relaxaci - při vytrhávání plevele, nebo okopávání můžeme nechat plynout myšlenky a ještě uděláme něco pro naši fyzičku.

       Vlastní studna v blízkosti záhonů usnadňuje zalévání, dobře zkonstruované stáje kydání hnoje. A výběr kultur je optimalizovaný na snadnou údržbu - samozásobení potravinami by tedy mělo být možné i po padesátce. Kulinářských dobrot z vlastní produkce se už nikdy nechceme vzdát. Máte to také tak? Nebo stojíte ještě na začátku vašich úvah? Pak se s námi vydejte do zahrady a nechte se překvapit, čeho a jakým způsobem můžete s trochou cviku dosáhnout jako amatérští zemědělci.


Doporučená a zajímavá videa z originální produkce NET-TV Mozaika - přihlašte si odběr našeho You Tube kanálu :