Aditiva - Convenience Food

Přidaná chemie do našich jídel ve formě "éček", tedy ochucovadel, stabilizátorů, barviv, kypřidel, emulgátorů a pod ... Pro domácí vaření většinou zcela nežádoucí a pro lidstvo nejpalčivější problém tohoto věku. Některé "éčka" jsou sice zcela přírodního původu a neškodí, ale jak se v tom vyznat? A co to vlastně znamená : "Convenience Food"?


Convenience Food - o co jde?

     Veškeré potraviny, které byly určitým způsobem předpřipravené, jsou ve světě označovány obvykle jako "convenience", což v překladu z angličtiny znaměná něco jako "výhodný, pohodlný, snadný". Je to stále se rozšiřujícící se směr průmyslové výroby a prodeje potravin v celém světě - nicméně ti, kteří mají zájem jíst zdravě, tento vývoj určitě moc nevítají.

Convenience Food se dělí do pěti základních stupňů předzpracování :

0) čerstvě neopracované potraviny  (ovoce, čerstvě zabitá drůbež, sklizené brambory ...)

1) částečně opracovaná surovina (již oškubaná a vykuchaná drůbež, chlazený stažený králík, vykuchaná čerstvá ryba, již oloupané brambory, ovoce omytě a dělené na kousky ...)

2) potraviny připravené k tepelnému zpracování (již naporcovaná drůbež, dehydratované polévky, předsmažené bramborové hranolky, těstoviny ...)

3) potraviny tepelně zpracované (grilované kuře, hotová mražená, nebo sterilovaná jídla, hotové polévky a hotová jídla ve sklenicích a konzervách....)

4) pokrmy připravené přímo k jídlu (nanuky, chléb, pečivo, dorty, ale i například bonbony ....)

     V jakémkoli dnešním supermarketu najdete nepřeberné množství předzpracovaného jídla, které se vám nabízí jako snadné a rychlé z hlediska přípravy. Je to krásné, lákavě zabalené, barevné, hravé, snadné, rychlé .... vlastně byste mezi záplavou průmyslových polotovarů a hotových jídel těžko hledali kategorii "0" - tedy čerstvé živé potraviny s plnou hodnotou všech vitamínů a těch potřebých látek, o které by nám mělo jít především. Ale my raději koupíme hotový v továrně vyrobený "jablečný závin" s potiskem jablek na umělohmotném obalu, než čerstvá jablka z trhu, ze kterých bychom ten závin dvě hodiny pracně dělali a pekli ....to je moderní doba.

     Je zajímavé, že když si například hotový jablečný závin dáme v dobré restauraci, nebo malé pekárně, kde jej každý den pečou čerstvý, je to přesně to, co chceme - kvalitní pekařský výrobek bez přidávané chemie, plný všeho, co v něm má být, včetně čerstvě strouhaných jablek. Pokud si ale "jablečný závin" koupíme zabalený z regálu supermarketu, tak kupujeme jakýsi většinou ošizený průmyslový výrobek z tovární linky, který, aby vydržel několikadenní skladování a dopravu, je plný stabilizátorů, kypřidel, barviv, dochucovadel .... po čerstvých jablkách a jejich vitamínech ani stopy. Stejně tak po čemkoli výživově hodnotném, živém a zdravém.

     Convenience Food, předzpracované potraviny a výrobky, znají lidé již od dávných dob, například v podobě chleba, či jiných pekařských výrobků, nebo v podobě uzenin, či jen nasoleného porcovaného masa, rybích konzerv, kysaného zelí, či obilí semletého na mouku. Jde hlavně o to, co je ještě akceptovatelné z hlediska našeho zdraví a co už je tzv. "přes čáru". Největším problémem celé této kategorie potravin je přílišné množství přidané průmyslové chemie v přílišném množství kombinací, u kterých nikdo nemůže předvídat jejich účinky na naše zdraví, protože těchto sloučenin do sebe dostáváme s průmyslovým jídlem desítky kilogramů na osobu ročně - a v podobě rohlíků, buchtiček, párků, salámů, bonbonů, čokoládových tyčinek, hamburgerů a limonád je přímo pod tlakem cpeme i do našich dětí!

     Prodejce potravin - supermarkety - lze pochopit - je to kšeft, obchod - a lépe a snadněji se skladují, nakupují a prodávají trvanlivé cukrové roztoky s "éčky" a barvivy (limonády) v plastových lahvích, než pramenitá čistá voda, ve které by mohla být například čerstvá snítka máty, meduňky, kousky pomeranče, jahod, nebo jen vymačkaný kousek limetky .... což je mimochodem něco, co si doma do džbánu můžete udělat za jednu, dvě minuty a nestojí to víc, než pár haléřů .... proč tedy vlastně taháme z ochodů ty o mnoho dražší PET lahve s vodou plnou toho nejpodřadnějšího rafinovaného cukru a chemických barviv a ochucovadel? Jen proto, že už jsme tak zhypnotizovaní reklamou továren, které na této chemické vodě bohatnou?

      V mnoha domácnostech, ale i v mnoha restauracích, se setkáme s "Convenience Food", tedy s předpřipravenými a částečně zpracovanými potravinami. Některé z nich jsou i zdravé a určitě je lze doporučit, jako je například kysané zelí, kvalitní vepřová slanina a sádlo, kvalitní máslo, již naporcované čisté maso - bylo by nepraktické v panelákovém bytě, nebo rodinné vilce šlapat v sudu zelí, nebo "bourat" celou krávu, či vepře. Stejně tak je už asi dávno pryč doba, kdy jsme si museli přivézt obilí na semletí do mlýna, abychom měli mouku (nicméně hodně lidí se dnes vrací k tomu, že si v mlýncích opravdu melou obilí doma ...) na chleba, nebo na koláče.

      Některé výrobky bychom i doma dělat mohli, ale není na to prostě dost času a i když někdy něco s dobrým úmyslem děláme, nemůžeme to dělat vždy a u všeho. Mám na mysli například kompoty, marmelády, sušené ovoce, kečupy, sýry, máslo, tvaroh, pečivo, chléb ...

    Některé výrobky, kterých jsou naše domácnosti a bohužel i kuchyně většiny běžných restaurací plné, našemu zdraví bohužel opravdu škodí a je to jen o tom, že jsme podlehli reklamám a příliš jsme zpohodlněli a zlenivěli - a přivolali tak na celou lidskou populaci pandémie "civilizačních chorob". Mluvím o hotových zmrazených polotovarech (karbanátky, rybí prsty, nanuky a zmrzliny, ovocné knedlíky ....), o instantních jídlech (polévky, omáčky, bramborové kaše ...), kořenících směsích a ochucovadlech (směsi éček se solí, masoxy, hotové dresinky a omáčky v konzervách, průmyslově vyráběné kečupy ....) a limonádách, uzeninách, sušenkách, bonbonech a pod .... Zde je opravdu "za minutu dvanáct" udělat stop a čelem vzad! Jinak vymřeme na rakoviny, nádory, záněty, nedostatek spermií, cukrovku, alergie a pod ... do několika desetiletí!

     Bylo by dobré vidět do zázemí různých "Fast Foodů", bister a pochybných restaurací, z jakých chemických směsí a zmražených polotovarů z fabrik vlastně vaří to, co nám pak přinesou na stůl a co máme jíst. Potravinářský průmysl tomu bohužel vychází vstříc a tak dnes máme i mléko v prášku, vajíčka v prášku, polévky v prášku, omáčky v prášku, brambory v prášku - připomíná to proslavené televizní "amarouny". Nasypte prášek do talíře, nalejte vodu, zamíchejte .... a máte uvařeno!  Ale co máte ve skutečnosti uvařeno? Jíte něco, co nemá s živou hodnotnou potravinou už nic společného - něco, z čeho se dávno vytratily vitamíny, zdraví prospěšné bakterie, enzymy a další aktivní látky a k tomu život, živá energie přirozeného jídla. Zbyl mrtvý prášek, nebo granule, které sice vydrží dlouho ve skladu, ale aby to bylo vůbec "k jídlu", musí se doplnit o množství tzv. ADITIV.


Aditiva - o co jde?

      Potravinářské přídatné látky (aditiva) jsou chemické látky, které se přidávají do potravin kvůli vylepšení nebo zachování jejich trvanlivosti nebo vzhledu, konzistence, chutě, vůně, atd. V zákoně se přídatnými látkami rozumí látky bez ohledu na jejich výživovou hodnotu, které se zpravidla nepoužívají samostatně ani jako potravina, ani jako charakteristická potravní přísada a přidávají se do potravin při výrobě, balení, přepravě nebo skladování, čímž se samy nebo jejich vedlejší produkty stávají nebo mohou stát součástí potraviny.  (Wikipedie).

     Aditiva se přidávají do průmyslově vyráběných potravin z technologických, přepravních a skladovacích důvodů a také ke zlepšení vzhledu, vůně, chuti, barvy, či konzistence. V současnosti se jako aditiva používá v potravinářském průmyslu cca 300 chemických látek, ke kterým můžeme přiřadit cca 3000 sloučenin, označovaných jako látky chuťové a vonné.

V Evropské Unii se k označení kodem "E" a číslem konkrétní látky, či chemické sloučeniny označují taková aditiva, jejichž vliv na lidský organismus byl dlouhodobě sledován a které jsou označeny jako bezpečné a schválené. Bohužel každý rozumný lékař a odborník na stravování vám řekne, že je to sice hezké, že výrobce toho kterého "Éčka" dělal rozbory vlivu dané látky na lidský odganismus, ale že nikdo nesleduje a neví, jaký vliv mají jednak obrovské kombinace nejrůznějších chemických látek v jídle, které jíme a jednak ohromné množství této přidané chemie, které celkově ročně sníme.

      Přidaná aditiva jsou buď přírodního původu, nebo přírodně identická (vyrobena chemickou reakcí, ale stejná, jako přírodního původu), nebo syntetická (nevyskytuje se v přírodě). Pro používání schválených aditiv jsou stanoveny i bezpečné dávky, které nevyvolávají při denním příjmu žádnou reakci. Při použití některých aditiv musí být uvedeno, že potravina není vhodná pro děti, těhotné ženy, alergiky a pod ...

     Pokud ještě dokážeme používat selský rozum, tak bezpečná dávka chemie například v jedné housce je možná bezpečná, kdybychom za celý den snědli jen tu. Jenže my si na tu housku namažeme margarín plný aditiv, položíme plátek sýra a šunky, oba plné aditiv, zapijeme džusem z krabice, plným aditiv - a to je jen první sousto ráno u snídaně. Po celý den vše, co budeme dále jíst, bude po okraj plné chemických sloučenin - takže i naše těla jich nakonec budou naplněna tak, že Spolana Neratovice zbledne závistí. A proč je jíme? No protože továrna, která toto jídlo vyrábí, by je bez přidané chemie nedokázala skladovat a vozit po celém světě v kamionech do dalších skladů a ze skladů do obchodů .... Dává to někomu logiku, proč máme takhle mrtvé a jedovaté jídlo, které - protože už nemá s původními surovinami moc společného - musí být ještě dál chemicky barveno, navoněno a ochuceno, aby se vůbec dalo pozřít - proč je máme jíst my a odnášet to alergiemi, rakovinami, záněty a nevratnými genetickými poruchami?


E1xx  -  BARVIVA

     Barviva dělají potraviny přitažlivější, zářivější a jasnější. Potravinářské barvivo (neboli jedlé barvivo, jedlé barvy) je barvivo, které se přidává do potravin pro zvýraznění barvy či chutě. Přítomnost těchto barviv musí být uvedena na obalu výrobku. Barviva jsou označovaná čísly E 100 až E 180. Některá potravinářská barviva mají přírodní původ, např. karotenoidy nebo chlorofyly. Kromě karotenů se nejčastěji používá karamel (E150). Použití je velice široké. Barviva je možno přidat do prakticky všech potravin (např. dorty, pomazánky atd.), nápojů (sirupy, limonády), ale velké využití má také pro tisk, nejčastěji na jedlý papír, čímž se dají vytvořit jedlé etikety, obrázky, fotky, loga, dekorace apod., které se poté dají přilepit (zapéct) na různé druhy potravin, hlavně na cukrářské výrobky nebo pečivo. Pokud nese výrobek označení AZO FREE nebo také zkratku AZ, znamená to, že neobsahuje barviva E102, E104, E110, E122, E124, E129. Tyto látky mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí. Podle našich předpisů se nesmějí syntetickými barvivy přibarvovat základní potraviny : mléko, máslo, mouka, chléb a maso.


E2xx - KONZERVAČNÍ LÁTKY

      Konzervant je přírodní nebo syntetická chemická látka přidávaná do produktů, jako jsou potraviny (označení E200 až E299). Pomáhají udržet potraviny po delší dobu nezávadné, zabraňují zkažení potravin, umožňují jejich ochranu při dopravě na velké vzdálenosti i dosažitelnost v době mimo sklizeň. Ke konzervaci jídla se používají nejčastěji antimikrobiální látky, které brání mikroorganismům a houbám v rozkladu sacharidů obsažených v potravě. Jako antimikrobiální konzervanty se nejčastěji používají propionát vápenatý, dusičnan sodný, dusitan sodný, siřičitany (disiřičitan sodný, hydrogensiřičitan draselný), oxid siřičitý a disodná sůl EDTA. Ovšem i koncentrovaný oxid uhličitý konzervuje. Konzervanty se v potravinách někdy nahrazují antioxidanty (převážně E300 až E399). Například butylhydroxytoluen (E321) způsobuje například obezitu. Některé konzervační látky navíc plní i další úkoly, například uchovávají růžovou barvu u šunky a uzenin (dusitan, dusičnan : E249-E252), zamezují hnědnutí ovoce a zeleniny (oxid siřičitý E220) a pod ....


E3xx - ANTIOXIDANTY

     Zabraňují žluknutí tuků a chrání v tucích rozpustné vitamíny před škodlivými účinky oxidace vlivem zadrženého kyslíku. Obecně známé jsou například vitamíny C (E300), E (E306-E309), kyselina citronová(E330), lecithin (E322).

       Antioxidant je látka, jejíž molekuly omezují aktivitu kyslíkových radikálů - snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do méně reaktivních nebo nereaktivních stavů. Tím omezují proces oxidace v organismu nebo směsích, kde se vyskytují. Z tohoto důvodu se jako konzervanty přidávají do potravin, které by byly jinak oxidací nadměrně poškozovány (např. rostlinné oleje a žluknutí). Konzumovány působí v jistém smyslu pozitivně na zdraví organismu. Ovšem přemíra antioxidantů může spíše škodit a přirozené oxidační procesy tlumit - a naopak, některé oxidanty jsou i zdraví prospěšné a není třeba je ničit. Další antioxidanty se vyskytují (nejčastěji ve formě enzymů) v organismu, kde působí podobně, v potravě jsou však bezvýznamné (buďto rychle zanikají, nebo nepřežijí trávící proces).

      Antioxidanty lze dělit na přirozené (v přírodě nebo dané potravině se přirozeně vyskytující, byť normálně třeba v menších koncentracích) a syntetické (ve smyslu uměle vytvořené a bez patřičného relevantního výskytu v přírodě). Obvykle panuje snaha upřednostňovat první skupinu, byť dosavadní výzkumy ukazují na neškodnost používaných umělých antioxidantů. Z hlediska konzumenta lze hodnotit přítomnost antioxidantů v potravinách spíše kladně, jednak prodlužují jejich trvanlivost, jednak jejich užívání může mít příznivé účinky na jeho zdraví, neboť snižuje pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních chorob a některých typů rakoviny. Antioxidanty ovšem chrání i rakovinné buňky a to i více, takže mohou i škodit. Proto u lidí s rakovinou by se jejich konzumace neměla doporučovat.

      Odborníci se shodují na tom, že účinnost přirozených antioxidantů přijímaných přirozeně (např. v čaji a ovoci) je vyšší než u stejné dávky podané v čisté podobě jakožto potravinový doplněk (např. vitaminová tableta). Navíc poslední výzkumy ukazují, že minimálně u některých antioxidantů dochází při dlouhodobém užívání v čistém stavu k tzv. zvratu antioxidantu, kdy se jeho antioxidační účinek změní v prooxidační (tj. vysoce nežádoucí). Tato vlastnost, jejíž mechanismus je dosud nepochopen, byla pozorována u β-karotenů (provitamin A), vitamínu E, vitamínu C a flavonoidů. U antioxidantů přijímaných přirozenou cestou žádný zvrat zaznamenán nebyl.

Nejznámější antioxidanty v potravinách, potravinových doplňcích a registrovaných lécích

  • vitamíny - např. vitamín A, vitamín E, vitamín C, vitamín B3,
  • karotenoidy
  • flavonoidy - rostlinná barviva (včetně karotenoidů, některých tříslovin a polyfenolů)
  • třísloviny (včetně některých polyfenolů)
  • fenolické antioxidanty, polyfenoly
  • některé sloučeniny selenu, zinku, manganu, mědi, germania
  • antioxidanty na bázi aminokyselin - glutation, taurin
  • čisté uhlovodíky (bez dusíku, síry, kovů aj.) - zdroj buněčného kyslíku squalin (skvalen)

      Výzkumy vlivu antioxidantů na rakovinu z let 2014 a 2015 prokázaly na živých myších a kulturách lidských buněk, že antioxidanty pomáhají více buňkám rakovinným, než normálním. Je to způsobeno tím, že rakovinné buňky jsou při svém překotném množení vystaveny velkému oxidačnímu stresu. Antioxidanty tedy velmi pravděpodobně zvyšují riziko rakoviny a zhoršují účinnost léčby. Např. u melanomu navíc dochází ke zrychlení šíření metastáz. Práce se zabývaly N-acetylcysteinem (N-acetyl-L-cystein, NAC), který je součástí mnoha oblíbených, údajně zdravých potravinových doplňků, volně prodejných léků a vitamínem E. Ale je velmi pravděpodobné, že se jedná o problém antioxidantů obecně.


E4xxx - EMULGÁTORY, ŽELÍROVACÍ LÁTKY, ZAHUŠŤOVADLA, STABILIZÁTORY

     Emulgátory pomáhají smísit i takové složky potravin, které jsou vzájemně nemísitelné, například olej s vodou. V potravinářství se taková látka používá obzvláště v souvislosti s rozptýlením tuků ve výrobku. V moukách působí jako kondicionér příjemně změkčující kůrku pečiva, v cukrovinkách jako modifikátor krystalizace tuků a v masném průmyslu usnadňuje emulgaci tukových částic.

     Stabilizátory pak zabraňují opětovnému rozdělení směsi. Tato aditiva jsou běžnou součástí margarínů, pomazánkových tuků, majonéz, zmrzlin, krémů a pod ...

      Do této skupiny patří také zahušťovadla (látky zvyšující viskozitu potraviny), což jsou hlavně želatiny, gumy a škroby, například "Agar-agar" (E406), lecithin (E322), pektin (E440). Želírující aditiva jsou látky udělující potravině texturu vytvářením gelu.


E5xxx  -  Sladidla

     Náhradní sladidlo (též náhražka cukru) je potravinářská přísada, s větším chuťovým efektem než cukr, ale obvykle s menším množstvím potravinové energie. Náhradní sladidla mohou být vyrobena synteticky nebo se může jednat o přírodní látky. Syntetická sladidla jsou většinou označována jako umělá sladidla. Jsou často používány pro snižování tělesné hmotnosti. Jejich konzumace však vede k nárůstu hmotnosti. Podobně vede i k rozvoji prvního stádia cukrovky - intolerance glukózy (prediabetes).

     Druh používaného sladidla by si měli sledovat zejména alergici a lidé s poruchami metabolismu. U nás je v současné době zakázáno použití sladidel na bázi cyklamátů.

     Každé sladidlo má vlastní "sladkost" (dle použité látky může být sladidlo 10× až 3000× sladší než cukr). Sladidla mají velmi málo nebo žádné kalorie. Kromě toho nepodporují tvorbu zubních kazů, jelikož nenabízí bakteriím žádnou výživu. Sladkost sladidla je vyjadřována na sacharóze, která vyjadřuje hodnotu sladkosti 1.

      Většina náhradních sladidel schválených pro použití v potravinách jsou uměle syntetizované sloučeniny. Jsou však i přirozená náhradní sladidla, včetně sorbitolu a xylitolu, jež se vyskytují v bobulích, ovoci a houbách. Tato přirozená sladidla jsou mnohdy vyráběna synteticky. Umělá náhradní sladidla zahrnují sacharin, aspartam a cyklamát, zatímco přirozená zahrnují sorbitol a xylitol.


E6xxx  -  Vonné a chuťové látky

      Užívají se velmi široce k dochucování a aromatizování potravin a způsobují především silnější smyslové vjemy. Populární je napřílad vanilinový cukr a různá "aromata" a "tresti". Velmi diskukovanou a celosvětově hojně používanou přidávanou látkou do jídel je glutamát sodný (E621), který je též přidán ve všech dehydratovaných polévkách a omáčkách ke zvýraznění chuti. V ČR nesmí být podávány výrobky s přídavkem glutamátu sodného dětem do 3 let a osobám citlivým na soli kyseliny glutamové.


K dalším přidávaným chemickým látkám a sloučeninám do našeho jídla v průmyslově vyráběných potravinách, polotovarech a hotových jídlech patří :

    Kyseliny (látky zvyšující kyselost potraviny), regulátory (látky měnící nebo udržující kyselost nebo zásaditost potraviny), tavící soli (látky měnící vlastnosti bílkovin při výrobě tavených sýrů a účelem zamezení oddělování tuku. Zlepšuje se tím roztíratelnost sýru), kypřící látky (látky nebo směsi látek vytvářející plyny - nejčastěji oxid uhličitý - za účelem zvětšení objemu těsta -kynutí těsta), modifikované škroby (látky získávané chemickým zpracováním z jedlých škrobů v přirozeném stavu nebo ze škrobů předtím pozměněných fyzikálními nebo enzymovými postupy nebo pozměněných působením kyselin, zásad nebo bělících činidel), nosiče a rozpouštědla (látky, které se používají k rozpouštění, ředění, disperzi (rozptýlení) nebo jiné fyzikální úpravě přídatných látek nebo aromat v potravinách s cílem usnadnit manipulaci s nimi, aniž by přitom měnily jejich technologickou funkci), protispékavé látky (látky snižující tendenci částic potraviny ulpívat vzájemně na sobě), lešticí látky (látky udělující potravině po nanesení na vnější povrch lesklý vzhled nebo vytvářející ochranný povlak), balící látky (plyny jiné než vzduch, které se zavádějí do obalu před, během, nebo po plnění potraviny do obalu (argon, helium, dusík), propelanty (plyny jiné než vzduch, které vytlačují potravinu z obalu (např. šlehačka ve spreji), odpěňovače (látky zabraňující vytváření pěny nebo snižující pěnění), pěnotvorné látky, zvlhčující látky (látky chránící potravinu před vysycháním působením proti účinkům vzduchu s nízkou relativní vlhkostí a dále látky podporující rozpouštění práškovitých potravin ve vodném prostředí), plnidla (látky přispívající k objemu potraviny bez významného zvyšování její energetické hodnoty), zpevňující látky (látky zpevňující nebo udržující pevnost tkáně ovoce nebo zeleniny, látky zkřehčující nebo udržující křehkost tkáně ovoce a zeleniny, a látky ztužující gely reakcí se želírujícími látkami), sekvestranty (látky vytvářející chemické komplexy s ionty kovů. Zabraňují tak jejím reakcím vedoucím k degradaci složek potravy nebo po konzumaci nežádoucím reakcím v těle) a látky zlepšující mouku (látky jiné než emulgátory, které se přidávají k mouce nebo do těsta za účelem zlepšení pekařské kvality).

      V Česku reguluje používání a označování povolených přídatných látek Ministerstva zdravotnictví prostřednictvím vyhlášky č. 4/2008 Sb., ze dne 3. ledna 2008, kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin. Výrobci mají povinnost uvádět přídatné látky na obalu výrobku.

Závěrem - jak vnímat průmyslově upravenou a vyrobenou stravu s přidanými chemickými látkami?

     V této době, kterou bychom mohli s čistým svědomím nazvat "dobou chemickou", jsou přidaná aditiva již tak rozšířena v naší stravě, že je zcela vyloučit téměř nelze. To bychom se asi museli každý odstěhovat na svou přísně ekologickou biofarmu a tam si úplně vše sami pěstovat, chovat dobytek, slepice a pod ... A to je velmi těžko realizovatelná představa. Takže to vzdáme a budeme se krmit průmyslovou chemií?

     To by byl opačný extrém. Co každý z nás opravdu může, je snažit se přiklonit se co možná nejvíce na stranu svého vlastního jídla s co nejmenším množstvím chemie a průmyslového zpracování.

      Největším a nejčetnějším odmítavým důvodem, proč se lidé nechtějí vzdát průmyslově vyrobeného "Convenience Food" s množstvím přidaných Aditiv, je nedostatek času. "Nemám čas vařit, nemám čas něco shánět, nemám čas studovat v obchodě každou nálepku na každém pytlíčku". Ano, chápu, je to pravda. Při představě, kolik času má na všechno pracující matka několika dětí, táta, co živí celou rodinu, podnikatel, co neví, kde mu hlava stojí, student, který se potřebuje učit na zkoušky, tak to umím pochopit .... ale za tímhle vším stojí vaše vlastní zdraví. Vy si totiž tím, co jíte, určujete, zda v dospělosti a ve stáří zůstanete aktivní, zdraví a spokojení, nebo zda druhou polovinu života strávíte už jen pobíháním po nemocnicích a nakupovat už budete hlavně v lékárnách. Je to vaše volba, vaše rozhodnutí, vaše věc. Když si to promyslíte, ještě nemáte čas se při všech těch "superdůležitých činností" zamyslet nad tím, co právě teď jíte?

     I když vyloučit vše s přidanými aditivy není reálné, určitě lze jejich množství výrazně omezit, a to bez jakékoli ztráty času - je to jen o rozhodnutí nebrat v ochodech automaticky jen to, co je barevné, blýskavé, na co byla právě v televizi reklama, nebo na co je zrovna letáková "akce".

      To první, co lze ze své stravy ihned vyloučit (a rozhodně by to měli udělat všichni rodiče svým dětem), jsou barevné limonády (různé koly, malinovky, citronády, ledové čaje, toniky a energetické nápoje). To vše je jen drahá obyčejná voda, plná nezdravého rafinovaného cukru, nebo ještě hůř chemických sladidel, barviv, chemických příchutí, či vůní. Kupte si domů pár skleněných džbánů, do mrazáku výrobníky na kostky ledu a ke každému nákupu přidejte pár citronů, nebo pomerančů a vymačkejte je do normální čisté kohoutkové vody. Pokud chcete, přidejte mátu, meduňku a podobnou bylinku. Kromě vody si navykněte pít dobré bylinkové čaje a občas jimi prostřídejte svou obvyklou kávu. A bez ztráty času uděláte pro své zdraví první ohromný skok dopředu!

     To druhé, co můžete také ze své stravy ihned vyloučit, jsou instantní prášky. Nechte si doma pro stav nouze pár instatních polévek, omáček, bramborových kaší, ale nevařte z nich běžná jídla v běžných dnech. Naučte se vařit tak, abyste neztráceli moc času, ale abyste vařili ze základních surovin - tedy ze zeleniny, z masa, z brambor, rýže, mouky a pod ... to je totiž jídlo, které může vašemu tělu něco předat - vitamíny, minerály, stopové prvky, enzymy, zdraví prospěšné živé bakterie ... co vám předá mrtvý prášek z chemické továrny, rozmíchaný vodou? Rakovinu? Cukrovku? Další těžkou alergii?

     Naučte se neztrácet čas a přemýšlet při vaření, jak časem šetřit od profesionálních kuchařů a dělejte si ve volnějších chvílích "přípravu" na více jídel, či dnů dopředu. Nemusíte každý den vařit úplně od základu. Navařte si na celý týden například masovo-zeleninový vývar ve větším hrnci a dejte ho do lednice. Jeden den přihodíte kousky uvařeného masa, pár nudliček, rozmícháte vajíčko, nějaké polévkové bylinky a je polévka pro celou rodinu za pár minut bez aditiv. Druhý den si udělejte na cibulce jíšku, přidejte hotový vývar z lednice a máte dobrou omáčku za několik minut. Přidejte plátek orestovaného masa, natvrdo uvařené vajíčko, uvařte brambory, nebo rýži a oběd je na stole za půl hodiny. Při troše přemýšlení dopředu najdete stovky způsobů, jak šetřit čas a přitom nejíst zbytečně chemické sloučeniny a látky, které jíst nemusíte.

      To třetí, co můžete buď úplně vyloučit, nebo co nejvíce omezit, jsou hotová jídla z továren - buď mražená, nebo vakuově balená nebo ta z FastFoodů. U všech těchto jídel, ať už je to plastová miska se svíčkovou, plátkem masa a knedlíky, kterou jen dáte na deset minut do mikrovlnky, nebo zahuštěná držková polévka ze sklenice, nebo zmražené hamburgery, které naproti přes ulici v bistru jen rozmrazí (jak jinak než v mikrovlnce), přihodí k tomu pár ofritovaných hranolek (ve fritéze s podřadným olejem, který už měsíc nevyměnili) si můžete být více než 100%ně jisti, že jíte to nejpodřadnější, co výrobce sehnal (pečivo, sýry, oleje, zbytky masa a pod ...) a aby to nebylo tak do očí bijící, je to utopeno v chemických přísadách, příchutích, majonézách, kečupech, dresicích a pod .... Na všech těchto jídlech by měly být ze zákona stejné nápisy, jako na krabičkách cigaret : "Zdraví nebezpečné", "škodí vašemu zdraví", "ničí vaše vnitřní orgány", "vyvolává cukrovku, rakovinu", a pod ....

       To čtvrté, co můžete zcela vyloučit, jsou "iluze" skutečného jídla, "náhražky" něčeho, co si doma připravíte snadno a rychle. Proč stále kupujeme nejrůznější jogurty s "čerstvými kousky ovoce" - vždyť je to absolutní nesmysl - v bílé hmotě plné chemie, aby se nezkazila, je lžička nejlevnější marmelády, plné chemie, aby měla nějakou iluzi barvy, vůně a chuti. To je o tolik těžší si koupit kvalitní čistý tvaroh, nebo zakysanou smetanu, vaničku čerstvých malin, borůvek, jahod, nebo jablko, hrušku, zralé třešně .... a společně se lžící kvalitního medu a troškou skořice to smíchat a dát na toust, nebo palačinku, lívanec a pod ...? Zkuste to, ochutnějte a překvapením si sednete - exploze chuti, zdraví a života bez gramu chemie!

    Zkuste nedávat svým dětem levné rádobykuřecí párky s kečupem a rohlíkem. Víte, co jim ve skutečnosti vkládáte do úst? Poslouchejte : odpadky z drůbeže při zpracování kuřat, tedy semleté kůže, tuk, chrupavky a jiné zbytky, obarvené, přesolené, chemicky dochucené, dovoněné a stabilizované, aby neshnily ihned, ale až si je koupíte. Shnilou cibuli a nahnilá jablka, plná plísně, mykóz (hub) - což je většina obsahu skoro všech kečupů v obchodech. Zdravá rajčata plná sluníčka a vitamínů a života ta červená chemická hmota plná fujtajblů neviděla ani zdálky. V pečivu je okolo třiceti procent starého prošlého a z obchodů vráceného pečiva, mnohokrát osahaného a bůhvíkde vyváleného - a vše je opět chemicky dotvarováno, dochuceno, dobraveno a dovoněno a dostabilizováno do pouhopouhé iluze právě upečeného rohlíku, nebo housky. Tak to je to, co vaši děti snědí, když jim třeba koupíte na ulici párek v rohlíku, nebo jim "z nedostatku času" ty párky s kečupem a rohlíkem ohřejete k večeři. Uvědomujete si, že jim tím opravdu ubližujete?

     Pokračovat už můžete sami - proč jíst konzervy s nezdravým tukem a solí a rozemletými zbytky toho nejhoršího, co na jatkách zbylo?  Proč se ládovat průmyslovými sušenkami, které jsou pozvánku pro nadváhu a cukrovku, pojem "zdraví" taková potravina vůbec nezná. Proč nepoznat chuť opravdového přirozeného a zdravého jídla při vaření z čerstvých a kvalitních základních surovin, které mají v sobě samy o sobě ty nejúžasnější chuti, vůně a života?  Jsme to, co jíme - Přemýšlejte o tom!


Zdroje informací :  Wikipedie a kniha "Potraviny a nápoje v kostce", ing Libor Mašek, nakl. Ratio

Doporučená a zajímavá videa z originální produkce NET-TV Mozaika - přihlašte si odběr našeho You Tube kanálu :